Výsledky vyhledávání v sekci Psi na dotaz zvířata

Yorkshierský teriér

access_time03.duben 2020personSimona Chvátilová

Pokud jste ještě nikdy neměli doma pejska, jsou tito malí teriéři pro začátek jedni z nejlepších. Jsou malí, takže se vám vejdou i do toho nejmenšího bytu a jsou to výborní kamarádi dětí. Ukážeme vám jak se správně o pejska starat, jaké mu připravit bydlení, jak a čím krmit, kolik potřebuje pohybu a na co si dát při koupi nového člena rodiny pozor. Takovým začátkem, co můžeme udělat pro to, abychom se setkali s někým, kdo toto plemeno chová, může být třeba i návštěva nějaké výstavy, kde si toto plemeno můžeme pořádně prohlédnout, případně vybrat, od kterého chovatele bychom štěňátko chtěli. Vidíme ho tam totiž v plné kráse. Solidní chovatel vám umožní podívat se na rodiče štěňátka nebo alespoň jejich matku, případně vám umožní výběr ze štěňátek, pokud je jich víc, poradí vám, jak se o štěně starat, umožní vám, abyste si štěně řádně prohlédli a sepíše s vámi kupní smlouvu.V současné době se hodně spekuluje o tom, zda pejska s průkazem původu nebo bez. Obvykle se zájemce o štěně ohrazuje tím, že stejně na žádné výstavy chodit nechce, že chce jenom kamaráda. Ale ono to není o výstavách, ale o plemeni. Pokud budete kupovat pejska s průkazem původu, pak máte jistotu, že kupujete opravdu dané plemeno. Z tohoto důvodu bych doporučovala koupit si pejska s průkazem původu.Je mnoho inzerátů, kde se inzerují štěňata yorků bez průkazu původu za cenu mezi 6-8 tisíci korunami. Často jsou po rodičích s průkazem původu. Tito rodiče však nebyli uchovněni, tomu se říká bonitace, většinou pro nějakou vadu, takže nemohou produkovat štěňata s PP. Štěňátko s průkazem původu se dá koupit již od 10 tisíc korun. Pejsci bývají levnější, fenky o něco dražší. Pokud kupujete štěně z velké renomované chovatelské stanice a máte v plánu vystavovat, pak se cena štěněte odvíjí samozřejmě i od jeho rodičů, kteří mají výstavní úspěchy a je podstatně vyšší. Pokud opravdu nemáme finance, pak je možná lépe se zamyslet, zda-li bychom si vůbec pejska měli pořizovat, protože pořizovací cena za zvíře je to nejmenší, co do něj investujeme. Během jeho života budeme muset investovat často mnohem více. Nesmíme zapomenout na to, že pejska musíme něčím krmit, každoročně ho očkovat a odčervovat, že musí mít svůj pelíšek, nějakou hračku a spoustu dalších věcí nehledě na to, že náš miláček může onemocnět a to jsou další finance za případné operace či veterinární přípravky a prášky. Druhou variantou je i to, že můžeme zvednout telefon a zavolat chovatelům tohoto plemene, zda-li se u nich v současné době nevyskytuje štěňátko s nějakou drobnou vadou, která nijak nebude vadit nám ani štěněti v jeho dalším životě. Je to například špatný skus - podkus, předkus, nesestouplá varlátka, příliš malé nebo příliš velké štěně, apod. V tomto případě se štěňátko prodává s velkou slevou a může být cenově přijatelné i pro nás. Nemůžeme však počítat s tím, že takové štěně někdy půjde na výstavu. Takováto vada je samozřejmě zapsána i do kupní smlouvy.K malým dětem tohoto pejska nedoporučuji. Příliš malé dítě nemá rozum z toho, jak se k takovému drobečkovi, který v začátcích váží necelé kilo i méně chovat a může mu ublížit nesprávným zacházením. Je to všechno otázkou správné výchovy hlavně rodičů. Pokud už si přece rodina s malým dítětem takové štěně pořídí, pak by určitě neměla nechávat dítě, které ještě nemá rozum, se štěnětem o samotě. A i štěňátko by mělo mít své klidné místo, kam si může zalézt.Samozřejmě plemeno YT není plemenem kotcovým, ale plemenem, které chováme doma.Takovýto pejsek vyžaduje značnou společnost a nerad je sám. Pokud ho naučíme samotě v době, kdy odejdeme do práce, většinu dne prospí a to nejlépe v naší posteli nebo na gauči. Samozřejmě je řada obchodů pro zvířata, kde prodávají měkké oválné pelíšky, které tito pejsci milují. Žádný pes by neměl být krmen zbytky od stolu. Kořeněná strava mu nesvědčí. Buď pejska krmíme kvalitní granulovanou stravou nebo mu vaříme. Není dobré obojí. Granule jsou pro nás lehčí variantou, protože pejskovi dáváme kompletní denní příděl včetně vitamínů a minerálů. V případě vařené stravy musíme dbát na to, aby toto vše ve stravě nechybělo. Pokud vaříme je asi nejlepší variantou podávat pejskovi vařenou rýži s kuřecím nebo hovězím masem a doplnit zmíněnými vitamíny a minerály.Samostatnou otázkou jsou granulovaná krmiva v hypermarketech, tzv. ekonomická řada, které svou cenou lákají mnohé. Lidé si však neuvědomují, že cena se bohužel odvíjí od kvality, co je uvnitř pytle.Takový 10kg pytel stojí kolem 200 korun.Takovéto krmení se v žádném případě nedoporučuje! Plemeno YT nemá své speciální krmení. Všeobecně chovatelé používají kvalitní granule, které se dají zakoupit ve specializované prodejně. Vždy samozřejmě kupujeme granule takové, které odpovídají věku našeho psa.Plemeno yorkshierký teriér je velice náročné plemeno na srst. Zvláště pak, pokud se rozhodneme chodit na výstavy, kde se vyžaduje dlouhá srst až na zem. Takové koupání je doslova ceremoniál, kdy pejska nejen vykoupeme šamponem, ale musíme přidat i kondicionér a další prostředky na zkrášlení, jako je např. tekuté hedvábí, různé lesky atd. Dále musíme srst pejska balíčkovat do speciálních plastikových nebo papírových natáček. Dlouhá srst se tím chrání, aby si po ní pes nešlapal, a tím se nelámala. Takový pejsek si na balíčkování začíná zvykat pozvolna zhruba od věku 7 - 8 měsíců – záleží to na délce a kvalitě srsti. Aby si pejsek balíčky neokusoval, obvykle je oblečen ještě do lehkého pružného saténového oblečku. Kdo chce pejska pro potěšení a o výstavy nemá zájem, obvykle chodí do salonu a svého pejska nechá ostříhat nakrátko. Péče o takovou srst je pak minimální. Plemeno YT je poměrně vysokověké plemeno. Mohou se dožívat až 15 let. Vše se odvíjí od toho, zda je náš pejsek zdravý.Samozřejmě jako u každého plemene je nutné pravidelné očkování a odčervování. Tím předcházíme neduhům, které by mohly našeho miláčka potkat.Toto plemeno netrpí přímo nějakými chorobami. Snad nejčastějším problémem jsou zoubky, poměrně brzy se může tvořit zubní kámen. Dalším problémem bývá tzv. kolaps trachey, který laik nejčastěji pozná při rozrušení pejska, jako je vítání apod. Pejsek jakoby chrochtá a sípe. Působí to na nás, jako že nemůže popadnout dech. Jsou lehčí formy, kdy se to objevuje občas a pak samozřejmě těžší, kdy pejsek úplně kolabuje a v tomto případě je nutná operace. Dále pak tzv. luxace céšky, což může pouhý laik pozorovat, jako poskakování po třech. Pejsek střídavě odlehčuje zadní nohu.YT je velmi čilý a inteligentní pes, který potřebuje spoustu pohybu. Mnozí s tímto plemenem závodí v disciplíně agility, kde pejsek překonává různé typy překážek. Takový malý psík je velmi šikovný a obstojí i v základní poslušnosti.

folder_openPřiřazené štítky

Koupě

access_time12.duben 2020personSimona Chvátilová

Pokud si chcete zakoupit domácího mazlíčka, můžete hledat inzeráty v různých časopisech a nebo na internetu. Mnoho druhů zvířat najdete na internetových bazarech, kde si můžete koupit zvířata od mláďátek a nebo můžete darem přijmout již dospělé jedince. Lidé, kteří chtějí darovat svého miláčka často napíší do inzerátu jak je pejsek přátelský a komunikativní, poslechne v každé situaci, ostatní pejsky má rád a je milý k dětem a návštěvám. Samozřejmě ne vždy je pravda tak růžová. Pes se může na první pohled zdát velmi hodný, otázka je až si jej přivedete domů jak to bude vypadat.Pes může být agresivní problémový a může dělat problémy. Samozřejmě původní majitel se od psa již distancuje a řekne Vám ať si situaci vyřešíte sami. Proto je mnohem lepší varianta, když si pejska koupíte od štěněte. Psa si tak můžete vychovat podle Vašich představ a máte jistotu toto co od psa můžete čekat. Pokud budete kupovat psa bez papírů, bude cena mnohem nižší. Toto je lepší varianta pro lidi, kteří budou mít pejska pouze pro radost. Pokud však chcete se svým mazlíčkem jezdit na výstavy, měli byste si koupit jedince s papíry. V papírech jsou napsaní rodiče psa. Budete mít mnohem větší možnost úspěchu na výstavě.Psi mají totiž velmi dobré předpoklady pro stavbu těla a jejich barevnost, která se také hodnotí. Pejsci s s papíry jsou dražší, protože se jedná o budoucí možné šampiony. Pokud budete chtít štěňata, měli byste pesjka nechat spářit opět pouze se psem, který má papíry, aby měla štěňata dobré chovné předpoklady.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Kočky na dotaz zvířata

Kočičí hotel

access_time07.duben 2020personSimona Chvátilová

Blíží se léto a začíná období dovolených.Chcete si vyrazit, ale nevíte kam se svými zvířecími miláčky?Jak vypadají pokojíky hotelu pro kočky?Každá kočka má svůj prostorný pokojíček, který je oddělený od ostatních sklem, aby na sebe zvířata viděla.Co máme kočičkám zabalit s sebou?Pro pobyt potřebujete platný očkovací průkaz kočky a osvědčení veterináře o zdraví.Jak často se kočičky krmí?Stravu dostávají kočky 2 x denně, záleží ne domluvě s majitelem, na co je kočka zvyklá. Krmivo je v hotelu k dispozici, záleží na domluvě. Pokud kočičky truchlí po majiteli, zaměstnanci hotelu se s nimi rádi pomazlí, nebo jim pustí hudbu pro dobrou pohodu.Jak je to s hygienou a čistotou zařízení?Hygienické předpisy se v hotelu plně dodržují pravidelným uklízením a čistěním.

folder_openPřiřazené štítky

Jak rozpohybovat lenošivou kočku?

access_time03.květen 2020personSimona Chvátilová

Pořiďte jí hračky!To, že už vaše kočka dávno není to roztomilé koťátko, které si neustále hrálo se vším okolo sebe, neznamená, že si už musí přestat hrát úplně. Zkuste ji vymyslet hru, která ji bude bavit! Trošku ji poškádlete. Sami uvidíte, jak náhle oživne! Připomene si tak svá mladistvá léta a kdoví, třeba ji tím inspirujete k tomu, aby si začala hrát častěji! Kdo si hraje, nezlobí…  Tak ji nechte!Zajděte s ní na procházkuUž vás někdy napadlo vyjít si se svou kočičkou či kocourkem na procházku? Že je to nesmysl? Ale kde… Dopřejte jí netradiční zážitek, na který jen tak nezapomene! Aby vám náhodou neutekla, raději ji dejte na vodítko. Je velmi pravděpodobné, že tato procházka nebude tak snadná, jako kdybyste se procházeli s pejskem, ale kočka a pes jsou rozdílná zvířata, tak proč je srovnávat. Vyhraďte si na tuto aktivitu dostatek času a vyrazte spolu vstříc novým dobrodružstvím!Jídlo si musí zasloužit!Dostávat výtečnou masovou kapsičku nebo lahodné granulky a nemuset pro to udělat skoro nic, kromě toho zvednout packy a dojít k mističce? Tak nějak vypadá kočičí luxus, který má u vás doma. Zkuste ji toto pohodlí nepatrně narušit a nechte svou kočku, ať se také trochu snaží… Třeba ji přimějte, aby před každým jídlem vyskočila na různá místa ve vašem domě, nebo aby si předtím trochu zaběhala. Za chvilku si na to zvykne a ani jí to nepřijde. Svačinka se stane náhle mnohem chutnější, protože bude vědět, že ji má za odměnu.Ještě snadněji jí veškerý pohyb navíc půjde, když své kočce jako doplněk stravy poskytnete chondroprotektiva. Jedná se o kloubní preparáty, které pomáhají zmírnit bolest pohybového aparátu, zlepšují pohyblivost, podporují regeneraci a hojení a působí protizánětlivě. Díky nim mohou kočky žít kvalitní život bez výrazných omezení.Tak už na nic nečekejte a hurá za pohybem! 

folder_openPřiřazené štítky

Historie koček

access_time13.květen 2020personRedakce

První kočky začaly žít ve společnosti lidí asi před 10-12 000 lety, tedy v době, kdy člověk přestal kočovat. Bezpochyby je k tomu vedl fakt, že v okolí lidských obydlí získávaly snadněji potravu. Nejprve šlo o soužití zcela volné, kočky se pohybovaly v okolí lidských obydlí, a trvalo velmi dlouhou dobu, než si je člověk začal pozvolna ochočovat.Počátky ochočování koček se datují asi do období před 8000 lety, z této doby také pocházejí nejstarší dochované údaje o soužití koček s lidmi v podobě sošek nalezených v Anatólii. Za kolébku chovu koček se však všeobecně považuje Egypt. Zde bylo nalezeno obrovské množství důkazů o vzájemném soužití koček a lidí. Z Egypta pocházejí desítky vyobrazení koček a také mnoho kočičích mumií, neboť v Egyptě byla kočka uctívána a požívala velká privilegia. V podobě kočky byli dokonce zobrazováni někteří bohové, jako bohyně plodnosti Bastet nebo bůh slunce Ra. K uctívání koček měli Egypťané velmi pádný důvod. Kočky totiž ochraňovaly sýpky s obilím před hlodavci, což mělo pro tehdejšího člověka doslova životní význam. Jiné prostředky k hubení hlodavců k dispozici nebyly, a když uvážíme, že jediná kočka uloví za rok přes 1000 myší, byla tato zvířata skutečně významnými, ba nepostradatelnými pomocníky. Kočky chované kvůli hubení hlodavců nazýváme kočky pracovní a do doby zhruba před sto lety to byl také jediný účel, proč byly kočky chovány. Dodnes, přestože má lidstvo k dispozici vysoce účinné chemické látky hubící hlodavce, jsou případy, kdy je kočka stále bezkonkurenční. Na obtížně přístupná místa nebo v případě, kdy hrozí znečištění potravin jedem, se rozhodně nabízí jako nejlepší deratizátor osvědčená kočka. V posledním století se však stále výrazněji chová také z jiných důvodů. Stala se společenským zvířetem a jejím chovem se zabývají statisíce lidí na celém světě. Výhoda kočky spočívá zejména v tom, že je možno ji držet bez potíží v městském bytě a nepotřebuje věnčit. A tak se lidé, kteří by jinak mohli jen velmi obtížně chovat nějaké zvíře pro radost, čím dál tím častěji rozhodují pro kočku. Tím nastaly i pro kočku v lidské společnosti určité změny.Dříve vzbuzovala zmínka o plemenech koček většinou shovívavý úsměv, dnes je vlivem různých propagačních akcí, jako například výstav koček, veřejnost již poměrně dobře informována a kočka jako objekt chovatelství získává stále více příznivců.Například i mezi dítětem a kočkou často vznikne pevný citový vztah, samozřejmě ale také záleží na plemeni, některé je více, či méně vhodné k dětem.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Terarijní zvířata na dotaz zvířata

Želvy

access_time12.duben 2020personSimona Chvátilová

Domácí zvíře je velmi široký pojem.Můžeme tím myslet zvířata, která máme pro radost. Zvířata, která chováme v bytě jako jsou psi a kočky. Domácí zvíře může však být i drůbež a další zvířata. Nejčastějšími mazlíčky jsou však psi a kočky. Pejsci jsou ideálním domácím mazlíčkem do bytu i na zahradu. Na zahradu se hodí větší plemena, které mohou sloužit jako hlídači Vašeho příbytku.Do bytu či dovnitř do domu jsou vhodná malá plemena, která jsou k tomu speciálně vyšlechtěna. Vybírat byste měli hlavně pejsky, kteří jsou krátkosrstí. Zaprvé nebudou tak moc línat a za druhé i když budou, tak jejich srst bude mnohem méně viditelná.Zatímco pokud si domů pořídíte dlouhosrstého psa, budete muset denně vysávat množství chlupů, které za sebou pes zanechá všude kudy projde. V případě dlouhosrstého plemena je dobou volbou psa ostříhat. V letních měsících se mu uleví a nebude mu tak horko a vy budete mít méně práce s uklízením chlupů. Pokud máte doma malé děti a nemůžete si psa do bytu pořídit, pak existují i jiná zvířata, která udělají radost Vašim dětem. Prckové ocení domácího zakrslého králíka nebo vodní či suchozemskou želvu. Pokud nejsou Vaše děti alergické na chlupy, můžete jim pořídit i andulku nebo papouška. Dražší papoušci se mohou naučit i opakovat jednoduché věty a slova. I když nerozumí jejich významu, někdy Vás opravdu velmi dobře pobaví.Problém je když se papoušek rozhodne si pořád pobrukovat a nechce Vás nechat večer vyspat. Želvy jsou poměrně nenáročným zvířetem. Péči o ně zvládnou s mírnou kontrolou i samotné děti, pro které jsou to užitečné zkušenosti do budoucna a také mají jakousi odpovědnost.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Potřeby na dotaz zvířata

Chovatelské potřeby, akvaristika, teraristika

access_time09.květen 2020personRedakce

Chovatelské potřeby se řadí do skupiny spotřebního zboží. Granulky a konzervy totiž budete potřebovat po celý život Vašeho pejska nebo kočičky.Nejen psíci a kočičky jsou ale u nás oblíbená domácí zvířátka. Rodiče totiž děti mnohdy „odbydou“ křečkem, morčátkem nebo želvičkou. Nejen děti ale přišly na chuť akvaristice.Potřeby pro rybičky-akvaristikaRybičky uklidňují a doplňují moderní interiéry. Pro super akvárko ale potřebujete vhodné písky, ale zejména dekoraci. Dekorace do akvárekje k sehnání v rozličných tvarech i různých cenových skupinách. Zakoupit můžete třeba staré antické ruiny nebo napodoboninu lebky krokodýla ve velikosti 14 cm.Pro hlodavce na Intrernetu seženete vše od podestýlek až po postrojky. Samozřejmostí je i specializované zboží pro činčily a fretky.U pejska a kočičky ale seženete i zboží pro koníky a specializované veterinární přípravky a antiparazitika. S výběrem vhodného zboží Vám vždy rádi pomohou proškolení pracovníci. Navíc díky rozsáhlému skladu nebudete na zboží dlouho čekat.Příspěvek byl publikován v rubrice Internet, Obchody, Příroda, Zboží se štítky Zvířata. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

folder_openPřiřazené štítky

Biostribro

access_time16.květen 2020personSimona Chvátilová

Koloidní stříbro léčí zvířataKoloidní stříbro a zvířata? Často jediná šance!Máme spousty pozitivních ohlasů od majitelů zvířat a jejich léčby nemocných zvířat. U zvířat je zajímavé, že účinky koloidního stříbra není možné "schovat" za tzv. placebo efekt. U nemocných zvířat léčba buď funguje a nebo nefunguje. Koloidní stříbro rozhodně funguje! Koloidní stříbro pomohlo v nespočetných případech psům, kočkám a dalším domácím zvířatům. Máme i dopisy od chovatelů krav a ovcí atd.  Koloidní stříbro může být použito orálně, k léčbě očí, uší, nosu a malých ran, různých zánětů a mnoha dalších problémů.  Koloidní stříbro může být také použito k odčervení zvířat a jako prevence před různými druhy parazitů. Pro domácí zvířata používejte polovinu normální dávky. Výsledky vás určitě mile překvapí.   

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Různé na dotaz zvířata

Chov činčil

access_time04.duben 2020personSimona Chvátilová

Činčily pochází z Jižní Ameriky, kde žijí jako divoká zvířata. V zajetí se začaly chovat hlavně pro kůži. V přírodě žijí ve skupinách, v zajetí se chovají buď v párech nebo jeden samec na 1-3 samice.Živíme je hlavně speciálními granulemi, různými druhy sušené zeleniny.Velkou pochoutkou jsou pro ně hrozinky. Přikrmujeme senem, někdy i v rozumném množství čerstvou potravou.Rozmnožování: Samice je březí 3 měsíce, mláďata se rodí 1 až 3 a odstavují se za 2 měsíce. Množí se celý rok.Základní zbarvení je šedé, vyšlechtěné druhy mohou být bílé, béžové, černé.Chovají se v klecích, protože potřebují hodně čerstvého vzduchu.Na dně jsou buď hobliny, kukuřičná podestýlka nebo dřevěné pelety.Miska s krmením, napáječka s vodou, větev na šplhání a okusování. Rády mají v kleci domeček, do kterého se ukrývají nebo na něm sedí.Mají opravdu jemnou srst, proto jim dáváme do misky jemný koupací písek pro činčily, ve kterém se válí a tím si čistí srst.Teplotu potřebují kolem 20°C. Snesou spíše chlad než teplo. Nesmí být vystaveny přímému slunci a teplota kolem 25°C pro ně může být smrtelná.

folder_openPřiřazené štítky

Osmák Degu

access_time04.duben 2020personSimona Chvátilová

Malí býložravci, kteří pocházejí z Jižní Ameriky.Jsou velcí přibližně jako morčata, ale narozdíl od nich mají dlouhý ocásek. Jméno získali podle osmičkovitého tvaru dolních stoliček. Mají černohnědou srst a dožívají se poměrně dlouhého věku (7-10 let). Snadno se ochočí a nekoušou, pokud se necítí ohrožení.Přední zuby (řezáky) si potřebují pravidelně obrušovat o tvrdé předměty. Jejich výhodou je, že nezapáchají a navíc jsou to denní zvířata, takže si s nimi můžete hrát celý den. V poslední době se v domácnostech velmi rozšiřují. Jsou poměrně čistotní, inteligentní a společenští.Jako každé zvířátko i osmák potřebuje vaši pozornost. Jestliže se mu nebudete moci věnovat alespoň dvě hodiny denně, začne být smutný, což se projeví zvýšenou náchylností k onemocnění. V takovém případě je vhodné pořídit si osmáky dva. Sice pak nedosáhneme jejich úplného ochočení, ale na druhou stranu budou šťastnější a nebudou vyžadovat takovou pozornost 

folder_openPřiřazené štítky

Bezsrsté myši a potkani

access_time04.duben 2020personSimona Chvátilová

Linie bezsrstých myší a potkanů vznikla v Americe stejně jako například bezsrsté kočky.Lidem se nepovedený gen zalíbil a tak začali tyto hlodavce záměrně chovat bez něj. Tak tedy vznikla myš a potkan nunu. Vyskytují se ve třech barevných formách:albín, kapucín a černého zbarveníChovTato zvířátka jsou naprosto totožná se svými protějšky se srstí, akorát nejsou vůbec agresivní a zatímco myšky se chovají naprosto nekontaktně, potkani svým chováním připomínají chování psa a se svým páníčkem se i pomazlí. Bezsrsté myši potřebují k životu vyšší teplotu, chovají se při teplotě 20 - 22°C.I přesto je odchov takových myšek trochu těžší. Tělo myšek se díky tomu, že je bez srsti, velmi rychle odpařuje. Proto mají myši potíže s tvorbou mléka. Často tedy dochází k úhynu mláďat. Tento problém lze řešit tak, že nakryjeme vždy dvě samice potkanů – jednu bezsrstou a druhou se srstí – ve stejnou dobu a mláďata pak vyměníme. Vychováme tak bezsrstá mláďata a dokonce se může stát, že bezsrstá samice vychová třeba jedno mládě se srstí.Myšky žijí asi jeden až jeden a půl roku, potkani se dožívají až tří let. Je zajímavé, jak je na těchto myších patrný jejich věk. Zatímco mladí potkani mají kůži téměř napnutou, u starých uvidíte vrásčitou pokožku podobně jako u starých lidí.Bezsrsté myši a potkany mohou díky bezsrsté kůži chovat i alergici. Dobrou zprávou je také i informace, že a díky tomu, že vzhledem k tomu, jsou tato zvířata odchovaná výhradně lidmi, nepřenášejí ani žádné nemoci

folder_openPřiřazené štítky

Křeček

access_time05.duben 2020personSimona Chvátilová

Křeček zlatýZnámý také jako křeček syrský, u nás nejoblíbenější druh křečka. Je třeba upozornit na fakt, že jako křeček zlatý se označuje celý druh včetně plemen a nikoli jen zlatohnědě zbarvení křečci.Křeček saténový, strakatý, panda, aj. nejsou zvláštní druhy, ale pouze barevné varianty křečka zlatého.Křeček zlatý žije v pouštích a polopouštích Malé Asie. Obývá oblasti se suchým a teplým subtropickým klimatem, takže v našem podnebí by v přírodě bohužel dlouho nepřežil .O divokém křečkovi zlatém toho víme velmi málo. V roce 1930 vykopal profesor Aharoni blízko města Halebu v Syrské poušti hnízdo křečka. Našel zde samičku s deseti mláďaty a tato zvířata odnesl do svého ústavu. Zde se mu podařilo odchovat čtyři zvířata (zbytek utekl). Tito křečci se stali předky všech křečků, které dnes člověk chová (alespoň takto se to traduje).Křečík džungarskýJe nejvýše 9 cm dlouhý, má šedou srst s černým podélným pruhem na hřbetě ("úhoří pruh"). Vypadá jako „malý medvídek“, jeho ocásek a nohy jsou krátké, většinou schované pod tělem. Běžící křečík se valí po zemi a vypadá jako „myška na klíček". V letní srsti je džungaráček šedý s úhořím pruhem a šedivou hranicí mezi tmavší svrchní stranou a bílým bříškem. V zimní srsti je světlejší, v chladu chovaná zvířata mají až na nepatrné zbytky šedé srst sněhobílou. Pokud je tento křečík chován doma při pokojové teplotě, zůstává jeho letní srst i v zimě.Křečík džungarský obývá stepi a tundry jižní a střední Sibiře. Neupadá do zimního spánku, takže jeho bílé zimní zbarvení je pro něj ochranou před nepřáteli.Krmení předkládáme křečkům vždy v rozumném množství, protože jak je známo, tak křeček má lícní torby (to jsou něco jako vaky) na zásoby jídla, kam si jídlo rychle nacpe a utíká do svého příbytku si ho schovat na takzvaně horší časy. Takže je dobré vypozorovat jestli krmení nepředkládáme moc (mohlo by se potom zkazit a ohrozit našeho křečka na zdraví). Speciální směsi ke krmení křečků koupíme ve specializovaných obchodech.A nesmíme zapomenout, že křeček si občas velmi rád pochutná na kousku masa (vařeném).Na podestýlku do klece můžeme použít piliny, hobliny, malý kopeček písku, trochu sena a nebo i slámy.

folder_openPřiřazené štítky

Péče o zraněné živočichy

access_time06.duben 2020personSimona Chvátilová

Ne každé zvíře má to štěstí mít svého páníčka a bezpečný domov.Zejména to platí pro zvířata žijící ve volné přírodě. O ta, která mají štěstí v neštěstí, se starají speciální zvířecí stanice.Stanice je průkopníkem v péči o poraněná zvířata z volné přírody. Dále poskytuje péči zvířatům, která sice nejsou poraněná, ale dostala se do nevhodných prostor, kde by posléze zahynula (ptáci ve světlících budov, vodní ptáci na zamrzající hladině) a také se stará o pozdní nebo osiřelá mláďata, která jsou ještě příliš malá pro život ve volné přírodě. V průběhu zimy by zahynula zimou a nedostatkem potravy.Chovné čí záchranné stanice řeší řadu dřívějších problémů, které byly příčinou úhynu těchto zvířat. Když kdokoliv najde poraněné zvíře, stačí zavolat na stále aktivní mobilní telefon. Zde napoví dotyčnému kroky, které by měl zachránce podniknout do příchodu asistenční služby.Mohou zajistit transport zvířete, potřebné ošetření včetně odborné veterinární péče a zejména další krok, doteď nesmírně těžko řešitelný. Poskytnou zvířeti vhodný útulek po dobu jeho léčení, zdravotní péči a také vhodnou stravu.Stanice má sestaveny jídelníčky pro jednotlivé druhy zvířat a specializuje se ještě navíc na jídelníček dravců. Dalším cílem stanice je navrátit zvíře po léčení zpět do volné přírody. Postupně jej připraví a posléze vypustí na vhodném místě. Samozřejmě některá poranění jsou tak závažná, že to již nejde. Proto také zajišťují vhodné adopce svých pacientů.Stanice spolupracuje s dalšími podobnými stanicemi a řadou dobrovolníků. Zájemci mohou stanici navštívit, seznámit se s prací, prohlédnout si zvířata a také zde najít zvíře k přímé adopci anebo mohou vypomoct finančně. Také sem mohou handicapovaného živočicha přivést.

folder_openPřiřazené štítky

Chráněná zvířata

access_time12.duben 2020personSimona Chvátilová

V tomto článku se budeme zabývat chráněnými zvířaty, které žijí v našich lesích.Prvním z nich je rys ostrovid. Jeho latinské jméno je Lynx lynx. Rys je nejaktivnější v noci a v podvečer. Ve dne se rád sluní na vyvýšených místech, Jeho hlavní potravou je srnčí zvěř, kterou rozená až na půl kilometru. Pokud jej potkáte ve volné přírodě, nemusíte se bát, protože rys je velmi plaché zvíře. Žije samotářským živote, pečlivě si hlídá svoje teritoriu proti ostatním samcům. Dovolí pouze když se jeho teritorium překrývá s opačným pohlavím. Mláďata se rodí na začátku léta a jsou kojena celý rok.Postupně se osamostatňují, ale na svou vlastní cestu se vydávají kolem třetího roku života, kdy za novým teritoriem urazí i třicet kilometrů denně. Dalším ohroženým druhem u nás je netopýr ušatý. Netopýr přežívá v kmenech starých stromů, odkud se vydává na lov pouze v noci. Má poměrně široká křídla, díky kterým může velmi dobře manévrovat v prostoru. Svoji kořist hledá někdy pouze pomocí sluchu. Sbírá hmyz, pavouky, mouchy, moly a chrobáky ze stromů. K orientaci využívá jako ostatní druhy netopýrů echolokaci. Vysílá ultrazvukové vlny, které se odráží od okolních překážek. Podle rychlosti jejich návratu pozná jak daleko jsou překážky vzdáleny. Pro lidské ucho jsou jeho frekvence neslyšitelné. Jeho latinské jméno je Plecotus auritus. Dalším chráněným zvířetem v našich lesích je puštík bělavý, latinsky Strix uralensis. Tento tvoreček byl považován již v první polovině dvacátého století za vyhynulý druh.Je to původní šumavský obyvatel. Dnes zde žije asi dvacet párů, které se živí veverkami, čolky, hmyzem, drobnými ptáky a hlodavci. Jejich peří je velmi husté a měkké. Díky tomu je jejich let velmi tichý a umožňuje přiblížení se ke kořisti. Hnízdí ve starých kmenech nebo opuštěných hnízdech jiných dravců, které si pečlivě brání před vetřelci. Loví v podvečer a v noci, v době mláďat jej zahlédnete i přes den.

folder_openPřiřazené štítky

Migrace

access_time12.duben 2020personSimona Chvátilová

Zvířata se během roku pravidelně stěhují.V našich zeměpisných podmínkách se zvířata stěhují směrem k pólu, tedy na sever. Měnící se klimatické podmínky během roku se totiž projevují změnami ve skladbě rostlinstva, které slouží mnoha druhům jako potrava. Proto se býložravci musejí stěhovat za další čerstvou potravou. Tím pádem se musejí přestěhovat i masožravci, kteří se těmito býložravci živí. Díky změně klimatu, kdy se jižní části stále více oteplují, se mnohá zvířata, která k nám často ani nezavítali rovnou stěhují na naše území. Můžeme tedy na území jižní Moravy sporadicky spatřit i šakali. Stěhují se sem nové druhy ptáků, pro které je na jihu již příliš horko a nebo tam nemají dostatek potravy.Přesunují se sem i nové druhy hmyzu, s tímto faktorem souvisí i zvýšená možnost nákazy exotickými chorobami. U sudokopytníků v Evropě byla již objevena horečka, které se předtím vyskytovala pouze v Africe. V Itálii se již klade velký důraz na výskyt tygřího komára, který může přenášet encefalitidu a horečky. Tento druh komára se objevil v roce 2001 i v oblasti Švýcarska. Přehled o nových nemocech spojených se stěhováním zvířat má státní veterinární správa. Proto je velmi důležité sledovat dovoz hospodářských i chovných zvířat z cizích oblastí. Takovou oblastí může být v poslední době Krymsko. Zvířata sem mohou přinést konžskou horečku, které je přenášena klíšťaty a komáry. Touto horečkou se mimo zvířat mohou nakazit i lidé.Proto se před vstupem do Evropské unie musejí důkladně vyšetřit sudokopytníci. Tato zvířata musejí být ošetřena proti klíšťatům a nebo se musejí dát na 21 dnů do izolace. Zkrátka a dobře přirozené i umělé stěhování zvířat s sebou nese řadu rizik, které není radno zlehčovat a nebo přehlédnout.

folder_openPřiřazené štítky