Výsledky vyhledávání v sekci Psi na dotaz velmi

Lék na zádumčivost - čtyřnohý kamarád rodu Coton de Tulear.

access_time03.duben 2020personSimona Chvátilová

Zajímavé na psících Coton de Tulear pocházející z z Madagaskaru z městečka Tulear .Je, že jsou absolutně neagresivní, stále veselí a velmi přátelští, takže se dokonce doporučuje chovat je proti depresím. Jejich srst navíc nemá podsadu, takže jsou vhodní i k alergikům.Coton de Tulear je pejsek, který se vlastně ani nemusí vychovávat. Je zkrátka milý ke každému člověku, ať je to jeho páníček či někdo úplně cizí. Každého vítá a s každým chce být kamarád.Cotoni se uvádějí ve všech možných knížkách jako protistresoví, protože neumí mít špatnou náladu. Neustále vyžadují lidskou pozornost, ale přitom nejsou vtíraví ani náladoví jako je třeba jezevčíci. Jsou zkrátka pořád veselí.Jméno „cotoni“ si tito psi vysloužili díky své srsti podobné bavlně na bavlníkových plantážích. Jejich srst nemá podsadu, takže mají vlastně jen vrchní srst a díky tomu jsou vhodní i pro alergiky.

folder_openPřiřazené štítky

Yorkshierský teriér

access_time03.duben 2020personSimona Chvátilová

Pokud jste ještě nikdy neměli doma pejska, jsou tito malí teriéři pro začátek jedni z nejlepších. Jsou malí, takže se vám vejdou i do toho nejmenšího bytu a jsou to výborní kamarádi dětí. Ukážeme vám jak se správně o pejska starat, jaké mu připravit bydlení, jak a čím krmit, kolik potřebuje pohybu a na co si dát při koupi nového člena rodiny pozor. Takovým začátkem, co můžeme udělat pro to, abychom se setkali s někým, kdo toto plemeno chová, může být třeba i návštěva nějaké výstavy, kde si toto plemeno můžeme pořádně prohlédnout, případně vybrat, od kterého chovatele bychom štěňátko chtěli. Vidíme ho tam totiž v plné kráse. Solidní chovatel vám umožní podívat se na rodiče štěňátka nebo alespoň jejich matku, případně vám umožní výběr ze štěňátek, pokud je jich víc, poradí vám, jak se o štěně starat, umožní vám, abyste si štěně řádně prohlédli a sepíše s vámi kupní smlouvu.V současné době se hodně spekuluje o tom, zda pejska s průkazem původu nebo bez. Obvykle se zájemce o štěně ohrazuje tím, že stejně na žádné výstavy chodit nechce, že chce jenom kamaráda. Ale ono to není o výstavách, ale o plemeni. Pokud budete kupovat pejska s průkazem původu, pak máte jistotu, že kupujete opravdu dané plemeno. Z tohoto důvodu bych doporučovala koupit si pejska s průkazem původu.Je mnoho inzerátů, kde se inzerují štěňata yorků bez průkazu původu za cenu mezi 6-8 tisíci korunami. Často jsou po rodičích s průkazem původu. Tito rodiče však nebyli uchovněni, tomu se říká bonitace, většinou pro nějakou vadu, takže nemohou produkovat štěňata s PP. Štěňátko s průkazem původu se dá koupit již od 10 tisíc korun. Pejsci bývají levnější, fenky o něco dražší. Pokud kupujete štěně z velké renomované chovatelské stanice a máte v plánu vystavovat, pak se cena štěněte odvíjí samozřejmě i od jeho rodičů, kteří mají výstavní úspěchy a je podstatně vyšší. Pokud opravdu nemáme finance, pak je možná lépe se zamyslet, zda-li bychom si vůbec pejska měli pořizovat, protože pořizovací cena za zvíře je to nejmenší, co do něj investujeme. Během jeho života budeme muset investovat často mnohem více. Nesmíme zapomenout na to, že pejska musíme něčím krmit, každoročně ho očkovat a odčervovat, že musí mít svůj pelíšek, nějakou hračku a spoustu dalších věcí nehledě na to, že náš miláček může onemocnět a to jsou další finance za případné operace či veterinární přípravky a prášky. Druhou variantou je i to, že můžeme zvednout telefon a zavolat chovatelům tohoto plemene, zda-li se u nich v současné době nevyskytuje štěňátko s nějakou drobnou vadou, která nijak nebude vadit nám ani štěněti v jeho dalším životě. Je to například špatný skus - podkus, předkus, nesestouplá varlátka, příliš malé nebo příliš velké štěně, apod. V tomto případě se štěňátko prodává s velkou slevou a může být cenově přijatelné i pro nás. Nemůžeme však počítat s tím, že takové štěně někdy půjde na výstavu. Takováto vada je samozřejmě zapsána i do kupní smlouvy.K malým dětem tohoto pejska nedoporučuji. Příliš malé dítě nemá rozum z toho, jak se k takovému drobečkovi, který v začátcích váží necelé kilo i méně chovat a může mu ublížit nesprávným zacházením. Je to všechno otázkou správné výchovy hlavně rodičů. Pokud už si přece rodina s malým dítětem takové štěně pořídí, pak by určitě neměla nechávat dítě, které ještě nemá rozum, se štěnětem o samotě. A i štěňátko by mělo mít své klidné místo, kam si může zalézt.Samozřejmě plemeno YT není plemenem kotcovým, ale plemenem, které chováme doma.Takovýto pejsek vyžaduje značnou společnost a nerad je sám. Pokud ho naučíme samotě v době, kdy odejdeme do práce, většinu dne prospí a to nejlépe v naší posteli nebo na gauči. Samozřejmě je řada obchodů pro zvířata, kde prodávají měkké oválné pelíšky, které tito pejsci milují. Žádný pes by neměl být krmen zbytky od stolu. Kořeněná strava mu nesvědčí. Buď pejska krmíme kvalitní granulovanou stravou nebo mu vaříme. Není dobré obojí. Granule jsou pro nás lehčí variantou, protože pejskovi dáváme kompletní denní příděl včetně vitamínů a minerálů. V případě vařené stravy musíme dbát na to, aby toto vše ve stravě nechybělo. Pokud vaříme je asi nejlepší variantou podávat pejskovi vařenou rýži s kuřecím nebo hovězím masem a doplnit zmíněnými vitamíny a minerály.Samostatnou otázkou jsou granulovaná krmiva v hypermarketech, tzv. ekonomická řada, které svou cenou lákají mnohé. Lidé si však neuvědomují, že cena se bohužel odvíjí od kvality, co je uvnitř pytle.Takový 10kg pytel stojí kolem 200 korun.Takovéto krmení se v žádném případě nedoporučuje! Plemeno YT nemá své speciální krmení. Všeobecně chovatelé používají kvalitní granule, které se dají zakoupit ve specializované prodejně. Vždy samozřejmě kupujeme granule takové, které odpovídají věku našeho psa.Plemeno yorkshierký teriér je velice náročné plemeno na srst. Zvláště pak, pokud se rozhodneme chodit na výstavy, kde se vyžaduje dlouhá srst až na zem. Takové koupání je doslova ceremoniál, kdy pejska nejen vykoupeme šamponem, ale musíme přidat i kondicionér a další prostředky na zkrášlení, jako je např. tekuté hedvábí, různé lesky atd. Dále musíme srst pejska balíčkovat do speciálních plastikových nebo papírových natáček. Dlouhá srst se tím chrání, aby si po ní pes nešlapal, a tím se nelámala. Takový pejsek si na balíčkování začíná zvykat pozvolna zhruba od věku 7 - 8 měsíců – záleží to na délce a kvalitě srsti. Aby si pejsek balíčky neokusoval, obvykle je oblečen ještě do lehkého pružného saténového oblečku. Kdo chce pejska pro potěšení a o výstavy nemá zájem, obvykle chodí do salonu a svého pejska nechá ostříhat nakrátko. Péče o takovou srst je pak minimální. Plemeno YT je poměrně vysokověké plemeno. Mohou se dožívat až 15 let. Vše se odvíjí od toho, zda je náš pejsek zdravý.Samozřejmě jako u každého plemene je nutné pravidelné očkování a odčervování. Tím předcházíme neduhům, které by mohly našeho miláčka potkat.Toto plemeno netrpí přímo nějakými chorobami. Snad nejčastějším problémem jsou zoubky, poměrně brzy se může tvořit zubní kámen. Dalším problémem bývá tzv. kolaps trachey, který laik nejčastěji pozná při rozrušení pejska, jako je vítání apod. Pejsek jakoby chrochtá a sípe. Působí to na nás, jako že nemůže popadnout dech. Jsou lehčí formy, kdy se to objevuje občas a pak samozřejmě těžší, kdy pejsek úplně kolabuje a v tomto případě je nutná operace. Dále pak tzv. luxace céšky, což může pouhý laik pozorovat, jako poskakování po třech. Pejsek střídavě odlehčuje zadní nohu.YT je velmi čilý a inteligentní pes, který potřebuje spoustu pohybu. Mnozí s tímto plemenem závodí v disciplíně agility, kde pejsek překonává různé typy překážek. Takový malý psík je velmi šikovný a obstojí i v základní poslušnosti.

folder_openPřiřazené štítky

Zimní koupání psů

access_time04.duben 2020personSimona Chvátilová

Často vidíme během zimy, že volně pobíhají psi vlezou do potoka, rybníka a nevadí jim, že voda je studená. Stávat by se to určitě nemělo. Jakou péči věnovat pejskům v zimě?Veterináři nejsou vůbec nadšeni, když si pejsci i v zimě užívají koupání v potocích, řekách či nezamrzlých rybnících a jezerech. Jsou plemena, kterým to opravdu nevadí, např. labrador retriver. Tito psi mají hustou a promaštěnou srst a voda se tak na kůži vůbec nedostane.Ukážeme vám labradora, který se vykoupe v potoce a srst – podsada po rozhrnutí je naprosto suchá, zatímco u krátkosrstého plemene jako boxer, ohař a dalších je koupaní v zimě nebezpečné. Prochladnou velmi rychle a srst neodolává vodě. Jsou náchylní na ledviny, klouby atd.Psi není nutné koupat ani doma, protože je nevhodným šamponem odstraňujeme přirozenou mastnotu srsti.

folder_openPřiřazené štítky

Psi Husky

access_time05.duben 2020personSimona Chvátilová

Chov těchto psů se stává velmi oblíbený i u nás díky potřebě návratu k přírodě a odpoutání se od přeplněných městských aglomerací.Martin Kotiš začínal s chovem před 13 lety. Oslovilo ho plemeno Siberian Husky. Doslovný překlad „husky“ je drsný, chraptivý. Slova „husky“ se obecně používá pro tažné psy. Alaskan Husky, tak se jim říká u nich na severu.Povahově jsou to pohodoví psi. Jsou to podle Martina mazlíčkové, kteří by se nechali celý den drbat. Projevují se u nich také rozdíly povah – jako u lidí. Někteří jsou bázliví, někteří jsou blázni. K lidem jsou přátelští.Tahání saní (v létě se trénuje s vozíky) mají geneticky zakódované. Povely se přejaly z angličtiny. Doprava je dží, doleva hó, hou, je - zůstaň. Učí se už odmalička. Už od čtyř měsíců se jim dávají postroje, aby si zvykali. Štěňata se nechávají běhat na volno, se spřežením, tím se učí. Od osmi měsíců se zkouší malá zátěž a od jednoho rokuuž tahají. Je to individuální, záleží na psu. Štěňata se vybírají už odmalička, prodávají se z vrhů v osmi nedělích.K jídlu jsou pro husky nejlepší granule, ale když se trénuje v zimě, přidává se třeba olej, lůj nebo syrové maso. Granule se vozí také jako krmivo na dlouhé závody (tzv. „longy“, nejdelší mají u nás kolem 300 kilometrů a na Aljašce se jezdí i závod dlouhý 1000 mil), kdy mašér musí vézt na saních zásoby pro sebe i pro psy na několik dní.Chov těchto psů a ježdění s nimi není jen sport nebo záliba, často se přesunuje do roviny životní filozofie. Martin Kotiš se zajímá se o kořeny toho všeho. O velké severské závody, které se jezdí na oslavu lidského ducha a vytrvalosti, který pokořuje přírodu.To vše je dostupné i českým nadšencům a Šumava patří k oblíbeným lokalitám tréninkových i vyhlídkových jízd se psím spřežením nebo vozíkem.

folder_openPřiřazené štítky

Některá plemena

access_time08.duben 2020personSimona Chvátilová

Pes je opravdu nejlepší přítel človeka, nenahodí pouze tupý věrný pohled, kroutíc při tom ocáskem.Pes vám v některýchpřípadech pomůže s prací, bude si s vámi hrát a dokonce s vámi sdílí radost i žal. Vzhledem k tomu, že pes je přítel lidí prakticky už od pravěku, vypěstoval člověk několik desítek nejrůznějších plemen, od těch nejmenších, jako je čivava, až po ty největší Irské vlkodavy a spousty dalších příbuzných plemen. Pojďme se spolu podívat na ty nejinteligentnější.1.Border kolie Kinologové po celém světě se shodují, že toto plemeno je nejinteligentnější ze všech. Jsou velice pracovítí a hraví, dokonce by se dalo říct, že se teší na práci. Všeobecně platí fakt, že border kolie se dá použít na cokoli - do rodiny, jako hlídač, policejní pes nebo jako záchranář. Vznik tohoto plemene se datuje na konec 19. století na pomezí mezi Anglií a Skotskem. Právě kvůli hranicím se jmenuje Border. Plemeno bylo vyšlechtěno pro shánění ovcí a pro vedení stád nehostinou krajinou podle povelů ovčáka.2. PudlPřekvápko? Vskutku, pudl je velmi chytrý pes. Používal se například jako záchranářský pes, kvůli jeho dobré schopnosti plavat. Velký pudl se používal dokonce i pro obranu.3. Německý ovčácký pes.K této rase snad ani není třeba žádný komentář. Toto plemeno bylo viděno v mnoha filmech, kde zaujímalo roli hlavního hrdiny. Z neznámého důvodu poslední dobou upadá oblíbenost tohoto druhu a nahrazuje se jinými, často exotickými druhy, které nejsou ale tak chytré, jako německý ovčák.4. Zlatý Retriever.Má hodně společného s labradorem, ale je chytřejší a méně tvrdohlavý. Tyto psi jsou ideálními společníky do rodiny, jsou totiž velice přátelští, mají rádi děti a to nejdůležitejší, umí zachytit míček ve vzduchu :-). Díky své inteligenci rychle učí a jsou proto používání i při hledání drog.5. Dobermann pinscher.Mnoho lidí je přesvědčeno o tom, že toto plemeno je hloupé. Pravdou je ale opak. Nad dobrmanem se musí pouze držet pevná ruka a nepolevovat ve výcviku, pokud povolíte, vychováte divokého psa, který si bude dělat, co chce. Toto plemeno může sloužit jako hlídač, ale je třeba podotknout, že potřebuje co nejvíce pohybu.6. Sheltie.Toto plemeno má velice velkou podobnost s kolií, ale jako honácký pes se nikdy nepoužíval. V dnešní době se sheltie vyskytují převážne ve městech a jsou známé pro jejich velmi dobrý sluch a čich. I přes svůj dekorativní vzhled jsou to velmi schopní obranáři.7. Labradorský Retriever.Zástupci tohoto plemene jsou velice populární mezi obyvateli všech zemí. Rodnou zemí je pro tyto psy Newfoundland a Labrador, po kterých získali i jméno. Hojně se tento pes používá pri práci s hendikepovanými lidmi a u záchranářů.8. Papilon.Představitelé tohoto plemena jsou velice krásní a inteligentní. Dalo by se o nich říct, že je to hybridní rasa moderního světa. Papiloni byli a stále zůstávají symbolem elegance. V době renesance vlastnilo papilona mnoho slavných osobností, včetně krále.9. Rotvajler.Toto plemeno jistě velmi dobře znáte. Určitě jste někdy slyšeli, že je to pes řezníka, toto zařazení si vysloužil v minulosti, protože byl využíván řezníky při tahání vozů plných masa. Dnešní rotvajleři jsou sice nižší, ale i tak jsou robustní a vyzařuje z nich síla, přesto tito psi nejsou hloupí, naopak jejich mentální schopnosti jsou velmi dobře známé. Rotvajleři se občas vyskytují i u Policejních oddílů.10. Australský honácký pes.Toto plemeno bylo vyšlechtěno Australany, kteří potřebovali spolehlivého asistenta, který bude dohlížet na obrovská stáda ovcí. Toto plemeno je známé pro jeho intelekt, schopnost porozumění a snadnou zvladatelnost. Jejich uplatnění není jen v pastevectví, ale také v tom, že jsou velice přátelští společníci. Plemeno je relativně mladé - pochází z 19 století a jejich schopnosti jsou hojně používány dodnes.

folder_openPřiřazené štítky

Velmi důležitý je výcvik Vašich miláčků.

access_time10.duben 2020personSimona Chvátilová

 Výcvik psa vyžaduje mnoho trpělivosti a času.Při výcviku se musíte naučit mnoho Vy i pejsek. Docílíte však toho, že budete mít základně vychovaného psa, který Vás na procházkách poslechne na slovo a nebudete jej muset nahánět v parku. Cílem základního výcviku je naučit psa několik základních povelů. Začínat s výcvikem se má ve věku mezi třemi a čtyřmi měsíci. Čím později psa na výcvik dáte, tím déle celý výcvik potrvá. Pes by se nejprve měl naučit chodit u nohy, sednout si, zůstat a přijít na zavolání.Pokud Váš pes zvládne tyto čtyři povely, nemusíte mít strach jej nechat čekat třeba před obchodem. Psa by měl cvičit pouze jeden člen rodiny, aby si pes mohl zafixovat jeden přístup a nebyl zmatený. Při učení musíte používat pouze stejná slova při povelu a měli byste vynechat pejskovo jméno. Důležité je být na psa milý, ale i přísný pokud je to potřeba. Psa byste neměli bít. Stačí pozitivní hodnocení pokud pes provede povel dobře. Pokud jej provede špatně či vůbec, tak mu pozitivní odměnu neudělíte. Pamlskem jej odměňujte jen zřídka, aby se nestalo, že Vás pes bez pamlsku neposlechne.Pokud pes neposlouchá a nechce skončit s nějakou činností, měli byste jej potrestat jako jeho psí matka. Tedy vzít za zátylek zvednout do vzduchu a trochu s ním zatřepat. Psovi se nic nestane a tento způsob trestu má zažitý v genech.Vložil

folder_openPřiřazené štítky

Koupě

access_time12.duben 2020personSimona Chvátilová

Pokud si chcete zakoupit domácího mazlíčka, můžete hledat inzeráty v různých časopisech a nebo na internetu. Mnoho druhů zvířat najdete na internetových bazarech, kde si můžete koupit zvířata od mláďátek a nebo můžete darem přijmout již dospělé jedince. Lidé, kteří chtějí darovat svého miláčka často napíší do inzerátu jak je pejsek přátelský a komunikativní, poslechne v každé situaci, ostatní pejsky má rád a je milý k dětem a návštěvám. Samozřejmě ne vždy je pravda tak růžová. Pes se může na první pohled zdát velmi hodný, otázka je až si jej přivedete domů jak to bude vypadat.Pes může být agresivní problémový a může dělat problémy. Samozřejmě původní majitel se od psa již distancuje a řekne Vám ať si situaci vyřešíte sami. Proto je mnohem lepší varianta, když si pejska koupíte od štěněte. Psa si tak můžete vychovat podle Vašich představ a máte jistotu toto co od psa můžete čekat. Pokud budete kupovat psa bez papírů, bude cena mnohem nižší. Toto je lepší varianta pro lidi, kteří budou mít pejska pouze pro radost. Pokud však chcete se svým mazlíčkem jezdit na výstavy, měli byste si koupit jedince s papíry. V papírech jsou napsaní rodiče psa. Budete mít mnohem větší možnost úspěchu na výstavě.Psi mají totiž velmi dobré předpoklady pro stavbu těla a jejich barevnost, která se také hodnotí. Pejsci s s papíry jsou dražší, protože se jedná o budoucí možné šampiony. Pokud budete chtít štěňata, měli byste pesjka nechat spářit opět pouze se psem, který má papíry, aby měla štěňata dobré chovné předpoklady.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Kočky na dotaz velmi

Jak chovat malé kočkovité šelmy?

access_time03.duben 2020personSimona Chvátilová

Fretky jsou přítulná zvířátka. Dokážou za vámi přijít a přitulit se podobně jako kočka.Na rozdíl od kočiček musí mít ovšem fretky voliéru, kde mohou přespávat. Nedoporučuje se nechávat je zcela volně, protože se rády schovávají a milují například kytky v květináčích. Potom, co jsou již ochočené a přes den je pustíme z voliéry ven, nemusíme mít strach, že nám z bytu udělají kůlničku na dříví.Mláďata je potřeba nechávat dlouho u matky, aby se naučila správnému lidskému chování?Je lepší nechat malé fretky co nejdéle u matky, aby se dobře naučily všemu, co budou v lidské společnosti potřebovat. Fretky jsou až do 5-ti věku týdnů zcela závislé na své matce. Rodí se slepé a naučit se věcem pro jejich život potřebným jim trvá několik týdnů.KrmeníFretka patří mezi lasicovité šelmy. Vhodnou potravou pro tyto šelmy je suché, kočičí krmivo a nepohrdnou ani vajíčkem. Nejdůležitější je však pro fretky neustálý dostatek vody. Když fretka vodu nemá, velmi tvrdošíjně si ji vynucuje klidně bez ohlednu na denní či noční hodinu. Samozřejmě fretce chutnají i masové konzervy a občas nějaký pamlsek.HygienaFretky jsou velmi čistotná zvířátka a když je od malička učíme my nebo jejich matka, že musí chodit na „kočičí záchod“, neboli kočkolit, velice brzy to pochopí.

folder_openPřiřazené štítky

Kočičí naháči

access_time04.duben 2020personSimona Chvátilová

I v kočičí říši najdeme naháče.Kočičí naháči byli uměle vyšlechtěni v 50.letech v USA. Z hlediska genetiky se jedná o uplatnění recesivního, nebo-li bezsrstého genu. "Nahaté" kočky dostaly název Sfinx. Rozdílů mezi sfinx a normálními kočkami je hned několik. Sfinx musíme každý týden koupat a čistit, protože i když mají nepatrnou srst, jsou náchylnější vůči prachu. Na nahé kočičky se musí velmi pomalu, ostatně jako všechny kočky jsou pánem situace, nerady se podřizují a vůbec nerady se koupou. Další rozdíl je tak v jídle. Sfinx kočky potřebují kaloricky vydatnější stravu, protože jejich tělo potřebuje daleko více energie na udržení teploty.Jak venčit kočkyKočky chované například v domácnostech v paneláku většinou nikdy nepřekročily práh bytu. Pokud vám to ovšem podmínky dovolí, pořiďte si na léto voliéru, aby se kočky alespoň chvíli dostaly na čerstvý vzduch.Kočky a alergieVelmi záleží na tom, z čeho vlastně alergie pochází. Jestliže jsou její příčinou roztoči přítomní v srsti zvířat, pak je sfinx opravdu vhodným mazlíčkem. Vyvolávají-li alergii roztoči žijící ve slinách či výměšcích potních žláz, chovat sfinx vhodné není. Před koupí jakéhokoli zvířátka by se měli budoucí majitelé přesvědčit, zda někdo v rodině nemá právě na ně alergii.

folder_openPřiřazené štítky

Chov perských koček

access_time05.duben 2020personSimona Chvátilová

Pár užitečných tipů, jak chovat (nejen) perské kočky.Jak a kde si kočku pořídit?Rozhodneme-li se chovat jakoukoli kočku, musíme si nejprve ujasnit, co od chovu očekáváme, chceme-li kočku - příjemného domácího společníka, nebo máme-li s kočkou výstavní, případně chovatelské záměry. V obou případech je vhodné pořídit si kočku s průkazem původu u  renomovaného chovatele. Ovšem ne každá kočka narozená na chovné stanici má šanci obstát v těžké konkurenci na výstavách a od toho se odvíjí i její cena. Další možností, jak získat perskou kočku, je návštěva soukromého útulku. Do útulků lidé často kočky odkládají, když se například změní jejich situace doma, projeví se alergie na kočky, anebo jednoduše proto, že už nemají chuť se o zvíře starat.Péče o perskou kočkuChováme-li doma kočku, je vhodné investovat do kvalitního krmení. Konkrétně pro perské kočky se vyrábí speciální granule, které zajistí „peršanům“ krásnou srst a zdravé ledviny. Díky speciálnímu tvaru se perským kočkám, které se vyznačují zploštělým čumáčkem, také lehce jí. Perská kočka je určena výhradně do bytu. Při chovu perských koček musíme věnovat zvláštní pozornost jejich srsti. Je nutné pravidelné, nejlépe každodenní česání a občasné pudrování kožíšku, aby se odstranila přebytečná mastnota. Samozřejmostí je péče o oči kočky, které kvůli zkráceným slzným kanálkům často slzí. Kočku je nutno pravidelně odčervovat a očkovat. V případě, že chováte kočku výstavní, je také vhodné zajistit testy a případné vakcinace na FIP, FIV a FeLV (FIV - virus kočičí imunodeficience - ztráty imunity. Může se projevovat hubnutím, zánětem dásní, chronickými problémy (např. rýmou). FeLV tzv. "leukóza" - viróza, způsobuje silné oslabení imunitního systému a sklon k nádorovému bujení. Projevuje se podobně jako FIV.FIP - viróza - infekční zánět pobřišnice. Projevuje se horečkami, kočka je unavená, málo žere, nereaguje na léčbu antibiotiky).Pořídíme-li si kočky „na mazlení“, u kterých neplánujeme odchovat koťata, doporučuje se, nechat je vykastrovat, a to i ze zdravotních důvodů. Totéž platí i u kocourů, kde nás k tomu nutí také jejich čichově velmi výrazné značkování.

folder_openPřiřazené štítky

Devon Rex

access_time08.duben 2020personSimona Chvátilová

Kde se vůbec vzal název tohoto plemene devon rex?Jako skřítek, to znamená velké oči, hlava je široká srdčitého tvaru, uši čím větší, tím lepší, vousky jsou krátké, jako by ulámané. Tělo je pevné s širokým hrudníkem, nohy jsou dlouhé. Srst je jedním z nejtypičtějších znaku devona – je zvlněná a kadeřavá, je velmi jemná.Jaké může mít devon rex zbarvení?DRX paří mezi velmi mladá plemena, název pochází z Anglie z hrabství Devon, kde byl v 60 letech min. století poprvé spatřen kocourek s vlnitou srstí. Později byla odchycena jiná kočka stejného vzhledu, která byla březí a z této doby se víceméně začala psát historie plemene devon rex.Může být i s dlouhou srstí?Nic není zakázáno. Povoleny jsou všechny barvy, kresby a kombinace. Kvidění jsou bíle, černé, kouřové, želvovinové, kočky s tabby kresbou i bez ní.Jakou mají povahu?Devon rex paří mezi krátkosrstá plemena, navíc má srst zvlněnou a kadeřavou a je velmi jemná a dlouhosrstá varianta není povolená.Jsou velmi společenští a zvláště potřebují být v kontaktu s majitelem. Jsou to také poměrně aktivní kočky (žádní lenoši), ale ne tak aktivní jako např. Habešské kočky (na druhou stranu, každá kočka má trochu jinou povahu, stejně jako u lidí). Jsou bezkonfliktní a bez problémů se snesou s ostatními kočkami, dětmi, dokonce i psy. Jsou rádi při každé -nejen nové - činnosti, prostě všude strkají nos. Rádi upoutávají pozornost. Nejlépe jim je alespoň ve dvou.Jsou to velmi nenáročné kočky, nepotřebují tolik péče jako dlouhosrstá plemena. V jídle nejsou vybíravé, stačí kvalitní granulované krmivo, občas konzerva, za odměnu nějaký ten pamlsek.Tyto kočky lze doporučit komukoliv, kdo má kočky rád (zvláště ty společensky založené), nechce denně luxovat chlupy (někteří chovatelé tvrdí, že je toto plemeno vhodné i pro alergiky díky typu srsti, ale vzhledem k různým druhům alergií jim nelze jednoznačně devony doporučit) a chce o někoho příštích 10-15 let pečovat.Tyto kočky už nejsou na venkovní život navyklé a je možné, že by se i při nějaké procházce mohli něčím nakazit, něco chytit. Pokud jim poskytnete dostatek pohybu doma a třeba i na balkoně nebo terase, procházky venku vůbec nevyžadují. Pro ně je nejdůležitější „komunikace“ s majitelem a pokud to je jen trochu možné, aby byly v rodině kočky dvě (zvláště pokud jsou majitelé během dne v zaměstnání).

folder_openPřiřazené štítky

Víte o nich všechno? 5 věcí, které by jste měli vědět o Sphynx

access_time03.květen 2020personSimona Chvátilová

Víte o nich všechno? 5 věcí, které by jste měli vědět o Sphynx Tato podivná, holá koťátka jsou poměrně unikátní, a známá všem díky zajímavým vlastnostem. I když všichni známe Sphynx jako kočku bez srsti, existuje mnoho dalších vlastností, které jsou fascinující. Zde je 5 věcí, které byste netušili:1. Nejsou úplně bez srstiSphynx vypadají, že nemají žádnou srst, ale ve skutečnosti jsou pokryty tenkou vrstvou drobounkých “neviditelných” chloupků.  Jsou měkké a příjemné na dotek, trochu připomínají jelenici. Ve skutečnosti tedy nejsou zcela bez srsti, ale jsou naprosto bez vousů!!!2. MazleníVzhledem k jejich nedostatku tepla, rády mnout těla svých majitelů, aby se zahřály. To i přes to, že jejich tělesná teplota je o 4 stupně vyšší než u jiných plemen. Sphynx se tak velmi rád mazlí. Je o nich známo, že jsou sladké a milující.3. Nenechte se zmást jejich jménemPřes starověké kořeny, však bezsrsté plemeno sphynx vzniklo v Kanadě v roce 1966 jako výsledek mutovaného genu. Vzhledem k jejich elegantní tvarům, pozoruhodným očím a uším jako netopýr na jejich úzké tváři, vypadají sphynx jako pocta staroegyptských soch.4. Vykoupat, prosím!Protože toto plemeno nemá pravou srst, aby absorbovala oleje z těla jako u běžných koček, musí se často koupat, aby se zabránilo zápachu.. Plus se všemi těmi vráskami, to je pro samotnou Sphynx moc náročné.5. Musí hodně jíst.Vzhledem k vyšší tělesné teplotě, toto plemeno vyžaduje téměř 2-2,5 krát více potravin, než jakékoliv jiné plemeno, aby jejich tělo zahřály. Aby se udržely dlouho v teple, většinou najdete Sphynx na sluníčku u okna, nebo v něčí náruči. Ale nenechte tyto kočky venku na přímém slunečním světle, protože nezvládnou škodlivé sluneční paprsky a velmi snadno se spálí.

folder_openPřiřazené štítky

Jak rozpohybovat lenošivou kočku?

access_time03.květen 2020personSimona Chvátilová

Pořiďte jí hračky!To, že už vaše kočka dávno není to roztomilé koťátko, které si neustále hrálo se vším okolo sebe, neznamená, že si už musí přestat hrát úplně. Zkuste ji vymyslet hru, která ji bude bavit! Trošku ji poškádlete. Sami uvidíte, jak náhle oživne! Připomene si tak svá mladistvá léta a kdoví, třeba ji tím inspirujete k tomu, aby si začala hrát častěji! Kdo si hraje, nezlobí…  Tak ji nechte!Zajděte s ní na procházkuUž vás někdy napadlo vyjít si se svou kočičkou či kocourkem na procházku? Že je to nesmysl? Ale kde… Dopřejte jí netradiční zážitek, na který jen tak nezapomene! Aby vám náhodou neutekla, raději ji dejte na vodítko. Je velmi pravděpodobné, že tato procházka nebude tak snadná, jako kdybyste se procházeli s pejskem, ale kočka a pes jsou rozdílná zvířata, tak proč je srovnávat. Vyhraďte si na tuto aktivitu dostatek času a vyrazte spolu vstříc novým dobrodružstvím!Jídlo si musí zasloužit!Dostávat výtečnou masovou kapsičku nebo lahodné granulky a nemuset pro to udělat skoro nic, kromě toho zvednout packy a dojít k mističce? Tak nějak vypadá kočičí luxus, který má u vás doma. Zkuste ji toto pohodlí nepatrně narušit a nechte svou kočku, ať se také trochu snaží… Třeba ji přimějte, aby před každým jídlem vyskočila na různá místa ve vašem domě, nebo aby si předtím trochu zaběhala. Za chvilku si na to zvykne a ani jí to nepřijde. Svačinka se stane náhle mnohem chutnější, protože bude vědět, že ji má za odměnu.Ještě snadněji jí veškerý pohyb navíc půjde, když své kočce jako doplněk stravy poskytnete chondroprotektiva. Jedná se o kloubní preparáty, které pomáhají zmírnit bolest pohybového aparátu, zlepšují pohyblivost, podporují regeneraci a hojení a působí protizánětlivě. Díky nim mohou kočky žít kvalitní život bez výrazných omezení.Tak už na nic nečekejte a hurá za pohybem! 

folder_openPřiřazené štítky

Kočky neumí tak jednoznačně jako psi vyjádřit lásku.

access_time03.květen 2020personSimona Chvátilová

 Pravdou však je, že vás milují stejně intenzivně, jen to dávají najevo trošku zvláštním způsobem.  1. Existuje mnoho teorií, proč kočky tak rádi do vás zasekávají své ostré drápky. Pravdou je, že vám takto ukazují svou náklonnost. Tak to vydržte!2. Přináší vám často vaše kočička na práh myšku? To jen proto, že jste rodina a chce vás naučit, jak také lovit.3. Když vaše kočička o vás tře svou tvář, chce vás obdarovat svou vlastní pachovou stopou a to je velká čest!4. To, jak vás vaše kočička často dlouho pozoruje bez mrknutí oka, může být celkem děsivé, ale nebojte se. Znamená to jen to, že se cítí klidně a bezpečně.5. Stejně jako většina tvorů i kočky se potřebují cítit bezpečně. Pokud vám odkryjí své bříško, znamená to, že k vám mají bezmeznou důvěru.6. Ocas vaší kočičky je velkým ukazatelem její nálady. Pokud ho nosí vysoko, je opravdu šťastná a tím pádem můžete být šťastní i vy.7. Když vaše kočička přede, znamená to, že je s vámi a s tím, co děláte, velmi spokojená.  

folder_openPřiřazené štítky

Historie koček

access_time13.květen 2020personRedakce

První kočky začaly žít ve společnosti lidí asi před 10-12 000 lety, tedy v době, kdy člověk přestal kočovat. Bezpochyby je k tomu vedl fakt, že v okolí lidských obydlí získávaly snadněji potravu. Nejprve šlo o soužití zcela volné, kočky se pohybovaly v okolí lidských obydlí, a trvalo velmi dlouhou dobu, než si je člověk začal pozvolna ochočovat.Počátky ochočování koček se datují asi do období před 8000 lety, z této doby také pocházejí nejstarší dochované údaje o soužití koček s lidmi v podobě sošek nalezených v Anatólii. Za kolébku chovu koček se však všeobecně považuje Egypt. Zde bylo nalezeno obrovské množství důkazů o vzájemném soužití koček a lidí. Z Egypta pocházejí desítky vyobrazení koček a také mnoho kočičích mumií, neboť v Egyptě byla kočka uctívána a požívala velká privilegia. V podobě kočky byli dokonce zobrazováni někteří bohové, jako bohyně plodnosti Bastet nebo bůh slunce Ra. K uctívání koček měli Egypťané velmi pádný důvod. Kočky totiž ochraňovaly sýpky s obilím před hlodavci, což mělo pro tehdejšího člověka doslova životní význam. Jiné prostředky k hubení hlodavců k dispozici nebyly, a když uvážíme, že jediná kočka uloví za rok přes 1000 myší, byla tato zvířata skutečně významnými, ba nepostradatelnými pomocníky. Kočky chované kvůli hubení hlodavců nazýváme kočky pracovní a do doby zhruba před sto lety to byl také jediný účel, proč byly kočky chovány. Dodnes, přestože má lidstvo k dispozici vysoce účinné chemické látky hubící hlodavce, jsou případy, kdy je kočka stále bezkonkurenční. Na obtížně přístupná místa nebo v případě, kdy hrozí znečištění potravin jedem, se rozhodně nabízí jako nejlepší deratizátor osvědčená kočka. V posledním století se však stále výrazněji chová také z jiných důvodů. Stala se společenským zvířetem a jejím chovem se zabývají statisíce lidí na celém světě. Výhoda kočky spočívá zejména v tom, že je možno ji držet bez potíží v městském bytě a nepotřebuje věnčit. A tak se lidé, kteří by jinak mohli jen velmi obtížně chovat nějaké zvíře pro radost, čím dál tím častěji rozhodují pro kočku. Tím nastaly i pro kočku v lidské společnosti určité změny.Dříve vzbuzovala zmínka o plemenech koček většinou shovívavý úsměv, dnes je vlivem různých propagačních akcí, jako například výstav koček, veřejnost již poměrně dobře informována a kočka jako objekt chovatelství získává stále více příznivců.Například i mezi dítětem a kočkou často vznikne pevný citový vztah, samozřejmě ale také záleží na plemeni, některé je více, či méně vhodné k dětem.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Terarijní zvířata na dotaz velmi

V čem chovat pavouky větších rozměrů?

access_time03.duben 2020personSimona Chvátilová

Pavoukovo terárium musí být větších rozměrů. Optimální rozměry jsou 40 x 30 x 30 cm. Stěny terária je dobré polepit kůrou. Přesto, že se u nás chovají hlavně zemní sklípkani, jak bylo prokázáno pozorováním druhu Lasiodora klugii ve volně přírodě, často šplhají. Jako podklad postačí běžná, mírně vlhká zemina.Vlhkost a teplota v teráriuJednou ze základních věcí při chovu pavouků je správná vlhkost a teplota. Vzdušná vlhkost okolo 70%, teplota by neměla klesnout pod 20° a stoupnout nad 30°.Rostliny v teráriuZelenou rostlinu přidáváme podle druhu pavouka. Například pouštní pavouci nejsou zvyklý na něco zeleného, tak proč jim to nutit.Čištění teráriaTerárium čistíme pouze hadříkem navlhčeným ve vlažné vodě, bez přídavků saponátů. Musíme dávat pozor, aby se v teráriu nezačala tvořit plíseň například z potravy. Plíseň je pro pavouky velmi nebezpečná.Výběr pavoukaNejlepší je nastudovat si něco z knížek o pavoucích a pak se jít podívat k někomu, kdo pavouky chová. Vůbec nejlepší je zajít na nějakou výstavu, kde se dozvíme základní informace nejen o různých druzích pavouků, ale máme i možnost, pavouky pozorovat.

folder_openPřiřazené štítky

Rohatka ozdobná

access_time08.duben 2020personSimona Chvátilová

Toužíte-li po netradičním domácím mazlíčkovi.Představíme si v ní totiž žábu - rohatku ozdobnou.Rohatky lze sehnat na teraristických burzách, ve zverimexech nebo přímo od chovatele. Při každé koupi jakéhokoli zvířete se zajímáme především o jeho zdravotní stav, tzn. výtok z očí, z nozder nebo mechanické zranění.Rohatky mají hustě hrbolkovitou kůži, slizké ale nejsou. Pouze, když mají terárium suché, se obalí slizem.Rohatky se jmenují proto, že nad očima mají masité valy připomínající malé rohy.Zbarvení je nápadné s rozmanitými vzory. V chovech se vyskytují i albinotické formy. Tyto žáby nepotřebují být maskovány, protože při lovu se zahrabají do substrátu a viditelné jsou jen oči.Vhodné je tropické terárium s větší plochou dna s vodní nádrží. Ta je hlavně důležitá v době rozmnožování. Substrát může být drcená rašelina, rašeliník, listovka nebo směs rašeliny a písku. Při transportu nebo do karanténní nádrže dáváme vlhký molitan. Substrát udržujeme vlhký, nikoliv mokrý. Rostliny v teráriu můžeme mít, ale většinou je žáby svým zavalitým tělem zničí. Rohatky jsou navzájem agresivní a mohou se napadat, proto je chováme odděleně. Denní teplotu udržujeme na 25 – 30 °C s nočním poklesem na 20 – 24 °C. Vlhkost je 80-90 %. Jsou to žáby s denní i noční aktivitou.V zajetí rohatky krmíme veškerým velkým hmyzem, holátky myší a potkanů, jednodenními kuřaty a dospělými myšmi.Někdy odmítají rohatky v teráriu dlouho potravu, pak jsou ale naopak velmi žravé. Mohou být krmeny jednou týdně nebo každý další týden ve velkém množství a během estivace (= zpomalení až zastavení životních pochodů v letním období za nepříznivých podmínek) mohou být bez potravy až 4 měsíce, jestliže předtím dostatečně krmíme.Rozmnožování v zajetí je velmi náročné a málo časté.V nebezpečí se rohatky nafukují a vydávají různé hlasité varovné zvuky. Aktivně se pak brání kousáním. Vzhledem k zubovitým výčnělkům na čelistech je kousnutí do prstu velmi bolestivé. Pokud žábu potřebujeme přemístit, použijeme k tomu např. vlhký molitan, do kterého ji zabalíme, aby nedošlo k poranění pokožky či nepříjemnému kousnutí.Rohatky obývají Jižní Ameriku, deštné pralesy. K etamorfóze dochází cca v 8. týdnu. Rohatky se dorůstají až 20 i 30 cm.

folder_openPřiřazené štítky

Želvy

access_time12.duben 2020personSimona Chvátilová

Domácí zvíře je velmi široký pojem.Můžeme tím myslet zvířata, která máme pro radost. Zvířata, která chováme v bytě jako jsou psi a kočky. Domácí zvíře může však být i drůbež a další zvířata. Nejčastějšími mazlíčky jsou však psi a kočky. Pejsci jsou ideálním domácím mazlíčkem do bytu i na zahradu. Na zahradu se hodí větší plemena, které mohou sloužit jako hlídači Vašeho příbytku.Do bytu či dovnitř do domu jsou vhodná malá plemena, která jsou k tomu speciálně vyšlechtěna. Vybírat byste měli hlavně pejsky, kteří jsou krátkosrstí. Zaprvé nebudou tak moc línat a za druhé i když budou, tak jejich srst bude mnohem méně viditelná.Zatímco pokud si domů pořídíte dlouhosrstého psa, budete muset denně vysávat množství chlupů, které za sebou pes zanechá všude kudy projde. V případě dlouhosrstého plemena je dobou volbou psa ostříhat. V letních měsících se mu uleví a nebude mu tak horko a vy budete mít méně práce s uklízením chlupů. Pokud máte doma malé děti a nemůžete si psa do bytu pořídit, pak existují i jiná zvířata, která udělají radost Vašim dětem. Prckové ocení domácího zakrslého králíka nebo vodní či suchozemskou želvu. Pokud nejsou Vaše děti alergické na chlupy, můžete jim pořídit i andulku nebo papouška. Dražší papoušci se mohou naučit i opakovat jednoduché věty a slova. I když nerozumí jejich významu, někdy Vás opravdu velmi dobře pobaví.Problém je když se papoušek rozhodne si pořád pobrukovat a nechce Vás nechat večer vyspat. Želvy jsou poměrně nenáročným zvířetem. Péči o ně zvládnou s mírnou kontrolou i samotné děti, pro které jsou to užitečné zkušenosti do budoucna a také mají jakousi odpovědnost.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Akvaristika na dotaz velmi

Akvaristika - problémy mořských a sladkovodních ryb a jejich prevence

access_time04.duben 2020personSimona Chvátilová

Při domácím chovu akvarijních rybiček jsou si problémy, které se mohou vyskytnout jak u mořských, tak i u sladkovodních nádrží, podobné.Největším problémem při snaze udržet prostorově omezený ekosystém, který je živočichům přirozený, je odbourávání odpadových látek jakými jsou např. dusičnany a fosfáty, což je způsobeni nedostatečnou či špatnou filtrací. V přirozených podmínkách totiž živočichové využívají obrovské množství prostoru. Jak poznáme, že něco není v pořádku? Způsobů, jak problém odhalit, je několik.TestováníPrvním je provedení speciálního, komplexního testu. U mořských nádrží vás přijde asi na 5000 Kč. Preventivně bychom ho měli provádět 2x ročně.Tvorba řasMnožství škodlivých látek můžeme také odhadnou podle toho, kolik se v akváriu tvoří řas. Konkrétní látku vyskytující se v ekosystému akvária poznáme podle barvy a typu řasy, která se v nádrži začne tvořit.Rozšíření řas se dá do určité míry ovlivňovat intenzitou a délkou svícení. Tvorbě některých řas tedy můžeme předejít tím, že budeme déle a více svítit, což ovšem jiným řasám naopak prospívá a budou se po nádrži šířit rychleji.Máme-li v nádrži příliš velké množství fosfátů, dusičnanů, či vysoké PH, objeví se řasa zbarvená spíše do zelena.Pokud se hladina fosfátů a dusičnanůpohybuje pod spodní hranicí potřeb ekosystému a i PH je nižší, řasa má fialovohnědou barvu.Další látka ve větším množství nežádoucí, která se opět projevuje výskytem řas, je kalcium. Je-li v nádrži vysoké množství kalcia, vyskytne se tenká a vláknitá řasa.Při příliš malém množství kalcia řasa pokryje různé oblasti nádrže řasovým filmem.Pozorování živočichů v akváriuDalší způsob, jak odhalit špatnou filtraci, je pozorování chování samotných živočichů. Hlavními Ukazateli jsou například ztráta barvy, apatie, polehávání po dně a nepřijímání dostatečného množství potravy.Nemoci, jejich prevence a odstraněníDalším velkým problémem v umělých ekosystémech mohou být kožní nemoci způsobené parazitem nazývaným ichthis, krupička, či kožovec. Tento parazit šedé barvy dorůstá až do velikosti 1 mm a vyskytuje buď přímo v rybách, nebo je obsažen v živém planktonu. Na živočicha se upne zapíchnutím do kůže a spotřebovává jeho ochranný sekret či krev. Tento otvor otevírá bránu mykózám. U menších ryb v případě pokrytí žáber může způsobit i zadušení. Účinnou léčbou je zvýšení teploty vody na 28 0C a u sladkovodních nádrží přidání 1 polévkové lžíce obyčejné soli na každých 50 l vody. Nechtěnému poranění ryb zabráníme rozpuštěním soli v malém množství vody ve sklenici. Ichthis se nedá nikdy vyhubit docela, protože i po odstranění z kůže ryb zůstává součástí jejich trávícího traktu.Další, velmi často se vyskytující nemocí, jsou plísně. Plísně se mohou vyskytnout z několika důvodů - snížení vodního PH nebo zranění ryby. Způsob léčby je samozřejmě zvýšení PH a můžeme k tomu použít i ozonizátor či UV lampu. Plísně se vyskytují v mnoha barevných odstínech od bílé až po tmavě šedé.Vyskytnout se může i onemocnění způsobené krvavými bakteriálními kulturami, jehož odstranění, prevence a léčba jsou podobné jako u plísní. Poznáme ho na rybách - na povrchu šednou, mohou mít propadlá těla, potažené oční bulvy či stažené ploutve.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Potřeby na dotaz velmi

Veterinární přípravky pro psy a kočky

access_time28.duben 2020personSimona Chvátilová

Boj s parazity je nutné vést soustavně a dbát na to, aby paraziti nezvítězili nad našimi čtyřnohými kamarády.Naštěstí je dnes na trhu celá řada veterinárních přípravků, které vám boj s nepříjemnými parazity usnadní. Při výběru veterinárních přípravků se můžete řídit hned několika kritérii. Cenou, aplikační formou nebo například dobou působení.Veterinární přípravky však nejsou jen antiparazitní obojky a spreje. Najít na našem e-shopu můžete také speciální kloubní výživu pro psy, která pomáhá zpevnit vazy a šlachy psa. Správně zvolená kloubní výživa pro psy a kočky navíc preventivně působí proti artróze.Zima, sníh a chemicky ošetřené chodníky neškodí pouze nám lidem. Do veterinárních přípravků lze zahrnout také skupinu léčiv na tlapky vašich mazlíčků. Speciální gely mají za úkol chránit tlapky před popraskáním a trhlinkami především v zimním období.Veterinární přípravky spolu s kvalitním krmivem zajistí komplexní výživu a ochranu vašich domácích mazlíčků.  Šampon Langhaar dlouhá srst, citlivá kůže - 250 ml Šampon Trixie Langhaar dlouhá srst, citlivá kůže je určený pro dlouhosrstá plemena psů.Vhodný i pro psy s velmi citlivou pokožkou náchylnou na kožní potíže, působí šetrným a zklidňujícím účinkem. Šampon jemným a šetrným způsobem čistí a odmašťuje vlákna dlouhé srsti psů.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Různé na dotaz velmi

Psoun prériový

access_time03.duben 2020personSimona Chvátilová

V poslední době je psoun hitem v obchodech se zvířaty a stává se miláčkem domácností. Je možné ho naučit chodit na vodítku a chodit s ním na procházky, ale nevyžaduje to, stačí mu se s páníčkem pomazlit a nechat se pochovat. Psoun se neřadí mezi šelmy psovité, jak by se z odvozeného názvu dalo usuzovat, nýbrž je to krásný hlodavec typu veverky nebo sviště. Barvu má našedlou nebo žlutohnědou s bělostnou náprsenkou. Kratší, zploštělý ocásek a krátké nohy. V dospělosti dorůstá délky od 30 do 40 cm. Tito „malí psi“ jsou robustní a tuční s širokou zakulacenou hlavou. Pokud sedí na zadních (což je velmi často) vypadají jako chlupatá velká hruška.Psoun je učenlivý, mazlivý a můžeme si vyjít i na procházku. K jeho chovu v bytě je nutná klec, potřebuje mít vlastní koutek, kde má místo na spaní a „nočník“. Pro oba účely se výborně hodí kameninové, neglazované květináče.Potřebuje dvě misky, jednu na suché žrádlo, druhou na zeleninu a pítko na vodu, bidýlko na cvičení a dva zmíněné květináče. Bude pro něho srozumitelnější, pokud mu do "nočníku" dáte 3 – 4 cm písku. Bidýlko je na cvičení,provaz na hraní.Psoun může mít od štěněte stejnou stravu, rozdíl je pouze v množství. Velmi rád má čerstvou trávu i s kořeny bez hlíny, seno, tyčinky a granulky pro hlodavce, jednou týdně semínka, oříšky a jednu až dvě rozinky za odměnu, listovou zeleninu, kapustu a zelí, asi půl šálku.Pro jeho zdraví je důležité, držet se toho co žerou v přírodě. Při dobré péči a správnému složení stravy se psouni dožívají 8 let.S psounem, hlavně s psouním štěnětem můžete provádět výcvik na vodítku. Měl by si zvykat co nejdříve. Postupně se tahem za vodítko dává najevo že nejde správným směrem. Děláme vše proto, aby se výcvik psounovi líbil, pokud dělá, co požadujete, odměnte ho něčím dobrým.

folder_openPřiřazené štítky

Lipický kůň

access_time04.duben 2020personSimona Chvátilová

Bílí koně se vždy těšili velké vážnosti a úctě.Svědčí o tom staré lidové rčení: "Kdo neseděl na bílém koni, neseděl na dobrém." Bělouši patřili vždy k výsadám králů. Za pradávných časů bývali chováni v posvátných hájích. Asi nejproslulejším ze všech bílých koní je lipický kůň. Domovem Lipického koně je hřebčín Lipica. Leží na krasové planině 416metrů nad mořem, několik kilometrů od známého přístavu Terst ve Slovinsku. Nedaleko je posvátná hora Triglav, která je i na státním znaku této země. Kdysi dávno byl tamníni obyvateli uctíván Slovanský bůh téhož jména. Při jemu zasvěcených bohoslužbách prý byl na věštby používán kůň, na kterého nesměl nikdo vsednout. Kdoví, možná už tehdy se jednalo o prapředka dnešního lipicána. Hřebčín i jeho slavní bílí koně získali své jméno od vísky Lipica. Zdejší oblast byla odedávna proslavena chovem tvrdých a vytrvalých koní, kteří se výborně osvědčovali při dalekých obchodních cestách.Lipický kůň je vhodný ke klasické drezúře, vozatajství a pro svoji velmi lehce cvičitelnou povahu je velmi často využíván v cirkusech. Lipicáni mívají výbornou povahu. Ochotně se podřizují výcvikové kázni, aniž by ztratili svůj ohnivý temperament. Jsou velmi učenliví, vynikají vysokou inteligencí.Pro úplné začátečníky se tyto koně příliš nedoporučují, ale pokud už člověk umí trochu jezdit, je to ideální všestranný kůň, vhodný i k dětem.Tak jako každý kůň potřebuje pravidelný režim dne kvalitní krmení, čistou vodu a čistou a větranou stáj. Všichni koně jsou denně čištěni a podle potřeby a když počasí dovolí, tak jsou i jednou za čas koupáni.Lipicán je tak dokonale spojen s vídeňskou Španělskou školou, že si téměř nelze představit jedno bez druhého. Ve skutečnosti se však tito bílí koně chovají skoro na celém území někdejší rakousko-uherské monarchie, a nejen pro potřeby vídeňské jezdecké školy v rakouském Piberu. Plemeno se dosud chová v slovinské Lipici, odkud pochází. Drsná vápencová divočina podstatně ovlivnila jeho charakter. Chov lipicána se v posledních desetiletích rozšířil do mnoha evropských zemí a rovněž do Ameriky a Austálie.

folder_openPřiřazené štítky

Osmák Degu

access_time04.duben 2020personSimona Chvátilová

Malí býložravci, kteří pocházejí z Jižní Ameriky.Jsou velcí přibližně jako morčata, ale narozdíl od nich mají dlouhý ocásek. Jméno získali podle osmičkovitého tvaru dolních stoliček. Mají černohnědou srst a dožívají se poměrně dlouhého věku (7-10 let). Snadno se ochočí a nekoušou, pokud se necítí ohrožení.Přední zuby (řezáky) si potřebují pravidelně obrušovat o tvrdé předměty. Jejich výhodou je, že nezapáchají a navíc jsou to denní zvířata, takže si s nimi můžete hrát celý den. V poslední době se v domácnostech velmi rozšiřují. Jsou poměrně čistotní, inteligentní a společenští.Jako každé zvířátko i osmák potřebuje vaši pozornost. Jestliže se mu nebudete moci věnovat alespoň dvě hodiny denně, začne být smutný, což se projeví zvýšenou náchylností k onemocnění. V takovém případě je vhodné pořídit si osmáky dva. Sice pak nedosáhneme jejich úplného ochočení, ale na druhou stranu budou šťastnější a nebudou vyžadovat takovou pozornost 

folder_openPřiřazené štítky

Bezsrsté myši a potkani

access_time04.duben 2020personSimona Chvátilová

Linie bezsrstých myší a potkanů vznikla v Americe stejně jako například bezsrsté kočky.Lidem se nepovedený gen zalíbil a tak začali tyto hlodavce záměrně chovat bez něj. Tak tedy vznikla myš a potkan nunu. Vyskytují se ve třech barevných formách:albín, kapucín a černého zbarveníChovTato zvířátka jsou naprosto totožná se svými protějšky se srstí, akorát nejsou vůbec agresivní a zatímco myšky se chovají naprosto nekontaktně, potkani svým chováním připomínají chování psa a se svým páníčkem se i pomazlí. Bezsrsté myši potřebují k životu vyšší teplotu, chovají se při teplotě 20 - 22°C.I přesto je odchov takových myšek trochu těžší. Tělo myšek se díky tomu, že je bez srsti, velmi rychle odpařuje. Proto mají myši potíže s tvorbou mléka. Často tedy dochází k úhynu mláďat. Tento problém lze řešit tak, že nakryjeme vždy dvě samice potkanů – jednu bezsrstou a druhou se srstí – ve stejnou dobu a mláďata pak vyměníme. Vychováme tak bezsrstá mláďata a dokonce se může stát, že bezsrstá samice vychová třeba jedno mládě se srstí.Myšky žijí asi jeden až jeden a půl roku, potkani se dožívají až tří let. Je zajímavé, jak je na těchto myších patrný jejich věk. Zatímco mladí potkani mají kůži téměř napnutou, u starých uvidíte vrásčitou pokožku podobně jako u starých lidí.Bezsrsté myši a potkany mohou díky bezsrsté kůži chovat i alergici. Dobrou zprávou je také i informace, že a díky tomu, že vzhledem k tomu, jsou tato zvířata odchovaná výhradně lidmi, nepřenášejí ani žádné nemoci

folder_openPřiřazené štítky

Potkani s rodokmenem

access_time05.duben 2020personSimona Chvátilová

Seznámíme vás nejen s problematikou chovu potkanů, ale hlavně upozorníme na to, že toto zvíře může mít překvapivě i rodokmen, jezdit na soutěže, že existují speciální chovné stanice – prostě tak, jak je to i u psů, koček, apod.Potkan je malé, nenáročné zvíře, proto se hodí do každého bytu. Je velmi aktivní a inteligentní a za chvilku, kterou mu denně věnujete, se dokáže odvděčit obrovskou přítulností a naučí se například přijít na zavolání.Oproti některým dalším mazlíkům, které si v obchodech se zvířaty můžete pořídit, je velmi společenský a mnoho jedinců (záleží samozřejmě na povaze) blízkost a společnost člověka přímo vyhledávají.Není pravda, že páchnou a jestli že tomu tak je, příčinou je vždy pouze nevyčištěná podestýlka, zvíře jako takové nepáchne. Pravdou také je, že jsou až úzkostlivě čistotní, dokazují to několikrát za den, kdy se pečlivě myjí. Hygienu nezanedbají např. po každém výletu ven z klece.Nejviditelnější odlišností mezi jednotlivými varietami potkanů je nejspíše srst. Rozeznáváme základní druhy, nejznámější jsou:- STANDARDNÍ srst ( hladkosrstí )- REX (mají zvlněnou srst odstávající kolmo od těla, na pohmat tvrdší a zakroucené fousky)- FUZZ (mají sametově jemnou kraťoučkou srst, někdy bývá hustá, někdy řidčí, a krátké zakroucené fousky)Dvě variety také rozlišujeme podle posazení uší na hlavě. Standrtní ouška jsou malé kornoutky posazené nahoře na hlavě v linii s očima a směřující vzhůru. Dumbo ouška jsou spíše po stranách hlavy, jsou plochá a směřující spíše do stran.Další odlišností je barva, těch jsou desítky, a popř. kresba, kde je výběr také obrovský.

folder_openPřiřazené štítky

Křeček

access_time05.duben 2020personSimona Chvátilová

Křeček zlatýZnámý také jako křeček syrský, u nás nejoblíbenější druh křečka. Je třeba upozornit na fakt, že jako křeček zlatý se označuje celý druh včetně plemen a nikoli jen zlatohnědě zbarvení křečci.Křeček saténový, strakatý, panda, aj. nejsou zvláštní druhy, ale pouze barevné varianty křečka zlatého.Křeček zlatý žije v pouštích a polopouštích Malé Asie. Obývá oblasti se suchým a teplým subtropickým klimatem, takže v našem podnebí by v přírodě bohužel dlouho nepřežil .O divokém křečkovi zlatém toho víme velmi málo. V roce 1930 vykopal profesor Aharoni blízko města Halebu v Syrské poušti hnízdo křečka. Našel zde samičku s deseti mláďaty a tato zvířata odnesl do svého ústavu. Zde se mu podařilo odchovat čtyři zvířata (zbytek utekl). Tito křečci se stali předky všech křečků, které dnes člověk chová (alespoň takto se to traduje).Křečík džungarskýJe nejvýše 9 cm dlouhý, má šedou srst s černým podélným pruhem na hřbetě ("úhoří pruh"). Vypadá jako „malý medvídek“, jeho ocásek a nohy jsou krátké, většinou schované pod tělem. Běžící křečík se valí po zemi a vypadá jako „myška na klíček". V letní srsti je džungaráček šedý s úhořím pruhem a šedivou hranicí mezi tmavší svrchní stranou a bílým bříškem. V zimní srsti je světlejší, v chladu chovaná zvířata mají až na nepatrné zbytky šedé srst sněhobílou. Pokud je tento křečík chován doma při pokojové teplotě, zůstává jeho letní srst i v zimě.Křečík džungarský obývá stepi a tundry jižní a střední Sibiře. Neupadá do zimního spánku, takže jeho bílé zimní zbarvení je pro něj ochranou před nepřáteli.Krmení předkládáme křečkům vždy v rozumném množství, protože jak je známo, tak křeček má lícní torby (to jsou něco jako vaky) na zásoby jídla, kam si jídlo rychle nacpe a utíká do svého příbytku si ho schovat na takzvaně horší časy. Takže je dobré vypozorovat jestli krmení nepředkládáme moc (mohlo by se potom zkazit a ohrozit našeho křečka na zdraví). Speciální směsi ke krmení křečků koupíme ve specializovaných obchodech.A nesmíme zapomenout, že křeček si občas velmi rád pochutná na kousku masa (vařeném).Na podestýlku do klece můžeme použít piliny, hobliny, malý kopeček písku, trochu sena a nebo i slámy.

folder_openPřiřazené štítky

Chráněná zvířata

access_time12.duben 2020personSimona Chvátilová

V tomto článku se budeme zabývat chráněnými zvířaty, které žijí v našich lesích.Prvním z nich je rys ostrovid. Jeho latinské jméno je Lynx lynx. Rys je nejaktivnější v noci a v podvečer. Ve dne se rád sluní na vyvýšených místech, Jeho hlavní potravou je srnčí zvěř, kterou rozená až na půl kilometru. Pokud jej potkáte ve volné přírodě, nemusíte se bát, protože rys je velmi plaché zvíře. Žije samotářským živote, pečlivě si hlídá svoje teritoriu proti ostatním samcům. Dovolí pouze když se jeho teritorium překrývá s opačným pohlavím. Mláďata se rodí na začátku léta a jsou kojena celý rok.Postupně se osamostatňují, ale na svou vlastní cestu se vydávají kolem třetího roku života, kdy za novým teritoriem urazí i třicet kilometrů denně. Dalším ohroženým druhem u nás je netopýr ušatý. Netopýr přežívá v kmenech starých stromů, odkud se vydává na lov pouze v noci. Má poměrně široká křídla, díky kterým může velmi dobře manévrovat v prostoru. Svoji kořist hledá někdy pouze pomocí sluchu. Sbírá hmyz, pavouky, mouchy, moly a chrobáky ze stromů. K orientaci využívá jako ostatní druhy netopýrů echolokaci. Vysílá ultrazvukové vlny, které se odráží od okolních překážek. Podle rychlosti jejich návratu pozná jak daleko jsou překážky vzdáleny. Pro lidské ucho jsou jeho frekvence neslyšitelné. Jeho latinské jméno je Plecotus auritus. Dalším chráněným zvířetem v našich lesích je puštík bělavý, latinsky Strix uralensis. Tento tvoreček byl považován již v první polovině dvacátého století za vyhynulý druh.Je to původní šumavský obyvatel. Dnes zde žije asi dvacet párů, které se živí veverkami, čolky, hmyzem, drobnými ptáky a hlodavci. Jejich peří je velmi husté a měkké. Díky tomu je jejich let velmi tichý a umožňuje přiblížení se ke kořisti. Hnízdí ve starých kmenech nebo opuštěných hnízdech jiných dravců, které si pečlivě brání před vetřelci. Loví v podvečer a v noci, v době mláďat jej zahlédnete i přes den.

folder_openPřiřazené štítky

Migrace

access_time12.duben 2020personSimona Chvátilová

Zvířata se během roku pravidelně stěhují.V našich zeměpisných podmínkách se zvířata stěhují směrem k pólu, tedy na sever. Měnící se klimatické podmínky během roku se totiž projevují změnami ve skladbě rostlinstva, které slouží mnoha druhům jako potrava. Proto se býložravci musejí stěhovat za další čerstvou potravou. Tím pádem se musejí přestěhovat i masožravci, kteří se těmito býložravci živí. Díky změně klimatu, kdy se jižní části stále více oteplují, se mnohá zvířata, která k nám často ani nezavítali rovnou stěhují na naše území. Můžeme tedy na území jižní Moravy sporadicky spatřit i šakali. Stěhují se sem nové druhy ptáků, pro které je na jihu již příliš horko a nebo tam nemají dostatek potravy.Přesunují se sem i nové druhy hmyzu, s tímto faktorem souvisí i zvýšená možnost nákazy exotickými chorobami. U sudokopytníků v Evropě byla již objevena horečka, které se předtím vyskytovala pouze v Africe. V Itálii se již klade velký důraz na výskyt tygřího komára, který může přenášet encefalitidu a horečky. Tento druh komára se objevil v roce 2001 i v oblasti Švýcarska. Přehled o nových nemocech spojených se stěhováním zvířat má státní veterinární správa. Proto je velmi důležité sledovat dovoz hospodářských i chovných zvířat z cizích oblastí. Takovou oblastí může být v poslední době Krymsko. Zvířata sem mohou přinést konžskou horečku, které je přenášena klíšťaty a komáry. Touto horečkou se mimo zvířat mohou nakazit i lidé.Proto se před vstupem do Evropské unie musejí důkladně vyšetřit sudokopytníci. Tato zvířata musejí být ošetřena proti klíšťatům a nebo se musejí dát na 21 dnů do izolace. Zkrátka a dobře přirozené i umělé stěhování zvířat s sebou nese řadu rizik, které není radno zlehčovat a nebo přehlédnout.

folder_openPřiřazené štítky