Výsledky vyhledávání v sekci Kočky na dotaz množství

Historie koček

access_time13.květen 2020personRedakce

První kočky začaly žít ve společnosti lidí asi před 10-12 000 lety, tedy v době, kdy člověk přestal kočovat. Bezpochyby je k tomu vedl fakt, že v okolí lidských obydlí získávaly snadněji potravu. Nejprve šlo o soužití zcela volné, kočky se pohybovaly v okolí lidských obydlí, a trvalo velmi dlouhou dobu, než si je člověk začal pozvolna ochočovat.Počátky ochočování koček se datují asi do období před 8000 lety, z této doby také pocházejí nejstarší dochované údaje o soužití koček s lidmi v podobě sošek nalezených v Anatólii. Za kolébku chovu koček se však všeobecně považuje Egypt. Zde bylo nalezeno obrovské množství důkazů o vzájemném soužití koček a lidí. Z Egypta pocházejí desítky vyobrazení koček a také mnoho kočičích mumií, neboť v Egyptě byla kočka uctívána a požívala velká privilegia. V podobě kočky byli dokonce zobrazováni někteří bohové, jako bohyně plodnosti Bastet nebo bůh slunce Ra. K uctívání koček měli Egypťané velmi pádný důvod. Kočky totiž ochraňovaly sýpky s obilím před hlodavci, což mělo pro tehdejšího člověka doslova životní význam. Jiné prostředky k hubení hlodavců k dispozici nebyly, a když uvážíme, že jediná kočka uloví za rok přes 1000 myší, byla tato zvířata skutečně významnými, ba nepostradatelnými pomocníky. Kočky chované kvůli hubení hlodavců nazýváme kočky pracovní a do doby zhruba před sto lety to byl také jediný účel, proč byly kočky chovány. Dodnes, přestože má lidstvo k dispozici vysoce účinné chemické látky hubící hlodavce, jsou případy, kdy je kočka stále bezkonkurenční. Na obtížně přístupná místa nebo v případě, kdy hrozí znečištění potravin jedem, se rozhodně nabízí jako nejlepší deratizátor osvědčená kočka. V posledním století se však stále výrazněji chová také z jiných důvodů. Stala se společenským zvířetem a jejím chovem se zabývají statisíce lidí na celém světě. Výhoda kočky spočívá zejména v tom, že je možno ji držet bez potíží v městském bytě a nepotřebuje věnčit. A tak se lidé, kteří by jinak mohli jen velmi obtížně chovat nějaké zvíře pro radost, čím dál tím častěji rozhodují pro kočku. Tím nastaly i pro kočku v lidské společnosti určité změny.Dříve vzbuzovala zmínka o plemenech koček většinou shovívavý úsměv, dnes je vlivem různých propagačních akcí, jako například výstav koček, veřejnost již poměrně dobře informována a kočka jako objekt chovatelství získává stále více příznivců.Například i mezi dítětem a kočkou často vznikne pevný citový vztah, samozřejmě ale také záleží na plemeni, některé je více, či méně vhodné k dětem.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Terarijní zvířata na dotaz množství

Rohatka ozdobná

access_time08.duben 2020personSimona Chvátilová

Toužíte-li po netradičním domácím mazlíčkovi.Představíme si v ní totiž žábu - rohatku ozdobnou.Rohatky lze sehnat na teraristických burzách, ve zverimexech nebo přímo od chovatele. Při každé koupi jakéhokoli zvířete se zajímáme především o jeho zdravotní stav, tzn. výtok z očí, z nozder nebo mechanické zranění.Rohatky mají hustě hrbolkovitou kůži, slizké ale nejsou. Pouze, když mají terárium suché, se obalí slizem.Rohatky se jmenují proto, že nad očima mají masité valy připomínající malé rohy.Zbarvení je nápadné s rozmanitými vzory. V chovech se vyskytují i albinotické formy. Tyto žáby nepotřebují být maskovány, protože při lovu se zahrabají do substrátu a viditelné jsou jen oči.Vhodné je tropické terárium s větší plochou dna s vodní nádrží. Ta je hlavně důležitá v době rozmnožování. Substrát může být drcená rašelina, rašeliník, listovka nebo směs rašeliny a písku. Při transportu nebo do karanténní nádrže dáváme vlhký molitan. Substrát udržujeme vlhký, nikoliv mokrý. Rostliny v teráriu můžeme mít, ale většinou je žáby svým zavalitým tělem zničí. Rohatky jsou navzájem agresivní a mohou se napadat, proto je chováme odděleně. Denní teplotu udržujeme na 25 – 30 °C s nočním poklesem na 20 – 24 °C. Vlhkost je 80-90 %. Jsou to žáby s denní i noční aktivitou.V zajetí rohatky krmíme veškerým velkým hmyzem, holátky myší a potkanů, jednodenními kuřaty a dospělými myšmi.Někdy odmítají rohatky v teráriu dlouho potravu, pak jsou ale naopak velmi žravé. Mohou být krmeny jednou týdně nebo každý další týden ve velkém množství a během estivace (= zpomalení až zastavení životních pochodů v letním období za nepříznivých podmínek) mohou být bez potravy až 4 měsíce, jestliže předtím dostatečně krmíme.Rozmnožování v zajetí je velmi náročné a málo časté.V nebezpečí se rohatky nafukují a vydávají různé hlasité varovné zvuky. Aktivně se pak brání kousáním. Vzhledem k zubovitým výčnělkům na čelistech je kousnutí do prstu velmi bolestivé. Pokud žábu potřebujeme přemístit, použijeme k tomu např. vlhký molitan, do kterého ji zabalíme, aby nedošlo k poranění pokožky či nepříjemnému kousnutí.Rohatky obývají Jižní Ameriku, deštné pralesy. K etamorfóze dochází cca v 8. týdnu. Rohatky se dorůstají až 20 i 30 cm.

folder_openPřiřazené štítky

Želvy

access_time12.duben 2020personSimona Chvátilová

Domácí zvíře je velmi široký pojem.Můžeme tím myslet zvířata, která máme pro radost. Zvířata, která chováme v bytě jako jsou psi a kočky. Domácí zvíře může však být i drůbež a další zvířata. Nejčastějšími mazlíčky jsou však psi a kočky. Pejsci jsou ideálním domácím mazlíčkem do bytu i na zahradu. Na zahradu se hodí větší plemena, které mohou sloužit jako hlídači Vašeho příbytku.Do bytu či dovnitř do domu jsou vhodná malá plemena, která jsou k tomu speciálně vyšlechtěna. Vybírat byste měli hlavně pejsky, kteří jsou krátkosrstí. Zaprvé nebudou tak moc línat a za druhé i když budou, tak jejich srst bude mnohem méně viditelná.Zatímco pokud si domů pořídíte dlouhosrstého psa, budete muset denně vysávat množství chlupů, které za sebou pes zanechá všude kudy projde. V případě dlouhosrstého plemena je dobou volbou psa ostříhat. V letních měsících se mu uleví a nebude mu tak horko a vy budete mít méně práce s uklízením chlupů. Pokud máte doma malé děti a nemůžete si psa do bytu pořídit, pak existují i jiná zvířata, která udělají radost Vašim dětem. Prckové ocení domácího zakrslého králíka nebo vodní či suchozemskou želvu. Pokud nejsou Vaše děti alergické na chlupy, můžete jim pořídit i andulku nebo papouška. Dražší papoušci se mohou naučit i opakovat jednoduché věty a slova. I když nerozumí jejich významu, někdy Vás opravdu velmi dobře pobaví.Problém je když se papoušek rozhodne si pořád pobrukovat a nechce Vás nechat večer vyspat. Želvy jsou poměrně nenáročným zvířetem. Péči o ně zvládnou s mírnou kontrolou i samotné děti, pro které jsou to užitečné zkušenosti do budoucna a také mají jakousi odpovědnost.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Akvaristika na dotaz množství

Akvaristika - problémy mořských a sladkovodních ryb a jejich prevence

access_time04.duben 2020personSimona Chvátilová

Při domácím chovu akvarijních rybiček jsou si problémy, které se mohou vyskytnout jak u mořských, tak i u sladkovodních nádrží, podobné.Největším problémem při snaze udržet prostorově omezený ekosystém, který je živočichům přirozený, je odbourávání odpadových látek jakými jsou např. dusičnany a fosfáty, což je způsobeni nedostatečnou či špatnou filtrací. V přirozených podmínkách totiž živočichové využívají obrovské množství prostoru. Jak poznáme, že něco není v pořádku? Způsobů, jak problém odhalit, je několik.TestováníPrvním je provedení speciálního, komplexního testu. U mořských nádrží vás přijde asi na 5000 Kč. Preventivně bychom ho měli provádět 2x ročně.Tvorba řasMnožství škodlivých látek můžeme také odhadnou podle toho, kolik se v akváriu tvoří řas. Konkrétní látku vyskytující se v ekosystému akvária poznáme podle barvy a typu řasy, která se v nádrži začne tvořit.Rozšíření řas se dá do určité míry ovlivňovat intenzitou a délkou svícení. Tvorbě některých řas tedy můžeme předejít tím, že budeme déle a více svítit, což ovšem jiným řasám naopak prospívá a budou se po nádrži šířit rychleji.Máme-li v nádrži příliš velké množství fosfátů, dusičnanů, či vysoké PH, objeví se řasa zbarvená spíše do zelena.Pokud se hladina fosfátů a dusičnanůpohybuje pod spodní hranicí potřeb ekosystému a i PH je nižší, řasa má fialovohnědou barvu.Další látka ve větším množství nežádoucí, která se opět projevuje výskytem řas, je kalcium. Je-li v nádrži vysoké množství kalcia, vyskytne se tenká a vláknitá řasa.Při příliš malém množství kalcia řasa pokryje různé oblasti nádrže řasovým filmem.Pozorování živočichů v akváriuDalší způsob, jak odhalit špatnou filtraci, je pozorování chování samotných živočichů. Hlavními Ukazateli jsou například ztráta barvy, apatie, polehávání po dně a nepřijímání dostatečného množství potravy.Nemoci, jejich prevence a odstraněníDalším velkým problémem v umělých ekosystémech mohou být kožní nemoci způsobené parazitem nazývaným ichthis, krupička, či kožovec. Tento parazit šedé barvy dorůstá až do velikosti 1 mm a vyskytuje buď přímo v rybách, nebo je obsažen v živém planktonu. Na živočicha se upne zapíchnutím do kůže a spotřebovává jeho ochranný sekret či krev. Tento otvor otevírá bránu mykózám. U menších ryb v případě pokrytí žáber může způsobit i zadušení. Účinnou léčbou je zvýšení teploty vody na 28 0C a u sladkovodních nádrží přidání 1 polévkové lžíce obyčejné soli na každých 50 l vody. Nechtěnému poranění ryb zabráníme rozpuštěním soli v malém množství vody ve sklenici. Ichthis se nedá nikdy vyhubit docela, protože i po odstranění z kůže ryb zůstává součástí jejich trávícího traktu.Další, velmi často se vyskytující nemocí, jsou plísně. Plísně se mohou vyskytnout z několika důvodů - snížení vodního PH nebo zranění ryby. Způsob léčby je samozřejmě zvýšení PH a můžeme k tomu použít i ozonizátor či UV lampu. Plísně se vyskytují v mnoha barevných odstínech od bílé až po tmavě šedé.Vyskytnout se může i onemocnění způsobené krvavými bakteriálními kulturami, jehož odstranění, prevence a léčba jsou podobné jako u plísní. Poznáme ho na rybách - na povrchu šednou, mohou mít propadlá těla, potažené oční bulvy či stažené ploutve.

folder_openPřiřazené štítky

Výběr domácího akvária

access_time20.květen 2020personRedakce

Rozhodli jste se do svého domácího interiéru zakomponovat veliké moderní akvárium, jehož obsah vám bude dělat každý den radost? Potom se vám možná hodí náš stručný návod, jak se dopracovat k velikostně ideálnímu akváriu a na jaké komponenty není radno z hlediska správné funkčnosti zapomínat.Akvárium, to není jen několik skleněných desek slepených k sobě. Jde o velice důmyslné konstrukční zařízení, které musí nést váhu mnoha desítek litrů vody, v závislosti na rozměrech a tvoří zároveň propracovaný a v mnoha případech také samostatně fungující svět ryb a rostlin. V akváriu totiž pěstujete živé tvory, kterým je třeba zajistit ty nejlepší životní podmínky.S výslednou podobou akvária nakonec souvisí i důsledná starost o tento prvek. Vzhled a detailní provedení jednotlivých komponent zkrátka vypovídá o tom, do jaké míry jste se na pořízení nového akvária připravili a jak se mu věnujete.Velikost akváriaPrvním rozhodovacím prvkem bude samozřejmě velikost samotného akvária. Jeden z nejzákladnějších a v podstatě také nejviditelnějších elementů. V závislosti na předpokládaném množství ryb, rostlin a dalších prvků, musíte volit také odpovídající vodní prostory. Vzhledem k tomu, že půjde o vaše úplně první akvárium, je vhodnější zakoupit produkty menších rozměrů, které nebudou tak náročné na samotnou údržbu, ale také zajištění života uvnitř.Za minimální objem je považováno padesátilitrové akvárium. Alespoň pro toho, kdo to myslí s akvaristikou do budoucna opravdu vážně. Optimálním řešením je výrobek stolitrový, který vám předesílá daleko více možností a vypadá i mnohem lépe. Rozměry akvária jsou do značné míry přizpůsobeny i podstavci, respektive stojanu, na kterém bude umístěno. Vždy je však třeba dodržet velice důležitý poměr mezi délkou a výškou akvária. Ten započíná na hodnotě 2:1, tedy metrové akvárium, musí dosahovat výšky maximálně padesáti centimetrů. Opak platí mezi výškou a hloubkou, která by měla být vždy větší.V neposlední řadě si dejte pozor na samotné situování akvária v domácnosti, především v nadzemních podlažích. Vzhledem k tomu, že jde o velký objem vody, který může dosahovat desítek až stovek litrů, měl by být podklad schopen unést takovou váhu. Většinou se však tato vodní díla staví ke stěně, do klidnějších a prostornějších míst, která umožňují nejen snadnější údržbu, ale působí také ideálním estetickým dojmem. Z pohledu umístění byste se měli vyvarovat snad jenom zakomponování akvária pod nebo před okno, kde bude vystaveno silnému slunečnému svitu, který není vhodný pro vnitřní biologický vývoj.Vše v jednom nebo nákup ve sklenářstvíZ hlediska finálního nákupu akvária se vám nabízí hned dvě nejčastější varianty pořízení. Jednu z nich tvoří klasické zverimexy a specializované obchody s tímto vybavením. V útrobách těchto prodejen zakoupíte povětšinou kompletní sety, tedy akvárium s filtrací, osvětlením a dalšími doplňky, jež tvoří praktický celek sloužící k okamžitému využívání.Druhou možnost představuje výroba akvária u kvalitního sklenáře, který má s tímto oborem alespoň minimální zkušenosti. V tomto případě si můžete nechat zpracovat akvárium na míru, tedy dle vašich předepsaných rozměrů. Ostatně výsledné dílo může ve finále ztvárňovat naprosto rozdílné tvary, tedy nejenom klasický obdélník.Základní doplňky domácího akváriaPokud si domů přinese akvárium bez jakýchkoliv doplňků, nejde ještě o plnohodnotné zařízení, které by mohlo sloužit pro chov jakýchkoliv ryb nebo rostlin. Jak jsme již lehce naznačili výše, součástí akvária je několik důležitých prvků, které efektivním způsobem utváří dokonalé životní podmínky pro vámi chované ryby.Mezi ty nejzákladnější patří bezpochyby kvalitní filtrace. Systém, který řádným způsobem pročišťuje vodu v akváriu, může nabývat hned dvou nejpoužívanějších provedení. Jde o filtraci vnitřní a venkovní. Rozdíl je snad pouze v ceně a ve snadnějším čištění tohoto systému, které hovoří ve prospěch filtrace vnější.Zapomínat byste ostatně neměli ani na to, že součástí vašeho akvária budou s největší pravděpodobností exotické druhy ryb, které vyžadují také odpovídající teplotu vody. Té je v běžných pokojových podmínkách téměř nemožné dosáhnout, proto chovatelé často volí speciální topení. V závislosti na velikosti akvária je třeba pořídit správná topná tělesa, která by měla disponovat výkonem v poměru cca 0,5W na jeden litr vody. Teplo je ostatně důležité i pro optimální růst daných rostlin.Posledním neopomenutelným prvkem je osvětlení, které je pořizováno v obdobném výkonnostním poměru, jako topení. Kromě důležitého svitu pro některé ryby a rostliny, docílíte především osvětlení překrásného podvodního světa, který si můžete vybudovat přímo u sebe doma.Krásné a funkční akváriumPokud si dáte na akváriu opravdu záležet, hlavně tedy na jeho vnitřním vybavení, vhodné volbě fauny i flóry, stane se tento prvek velice důmyslným a propracovaným doplňkem libovolného interiéru. Živou vodní oázou, která si řekne o pozornost nejen vás, ale také každé návštěvy. Jak vybrat vhodné krmivo pro psy Nepodceňujte péči o svého psa a zaměřte se na vhodný výběr stravy. Přečtěte si řadu hodnotných informací, které vám umožní vybrat pestré a přínosné psí pokrmy.

folder_openPřiřazené štítky

Vše o Betta splendens

access_time20.květen 2020personRedakce

Pokud odesíláte nějaké ryby na výstavu, etika a zdraví ryb by měly být Vaším prvořadým zájmem. Tím míním, že bychom měli posílat pouze zdravé a vitální ryby hodné výstav. Ryby s natrženými ploutvemi dorazí do cíle s rozcupovanými ploutvemi, ryby slabé dorazí zcela vysílené nebo utopené. Nic příjemného pro chovatele ani adresáta… V několika málo následujících odstavcích uvedu základní postupy, jak takovou zásilku správně nachystat. Bojovnice jsou labyrintní ryby závislé na atmosférickém vzduchu, který dýcháme i my, více než na kyslíku rozpuštěném ve vodě. Sáčky proto neplňte celé vodou, ale nechte je ze 2/3 prázdné. Ryby nebalte do sáčků menších nebo větších 10 x 30 cm. Tohle je ideální rozměr pro transport výstavních samců. V takovém sáčku by objem vody měl odpovídat zhruba 1,5 dl vody. Výrazně menší množství vody může být nebezpečné pro závojové samce, kteří si mnohdy ve stresu z přepravy sami rozkousnou ploutev, na kterou by mohli schoulení dosáhnout. Při manipulaci s objemnými sáčky běžných rozměrů, pro přepravu vícero ryb například z akvaristiky, může zase dojít vlivem rozbouřeného objemu vody a nežádoucí volnosti rozplavaných ryb k mechanickému natržení a roztržení ploutví mezi paprsky. Kvůli teplotním ztrátám při přepravě používáme na balení odstátou vodu vytemperovanou o 3 – 4 stupně více než je teplota vody v bettáriích. Nasycení vody huminy nebo vitamíny není ke škodě, snížíte tím tak riziko stresu z přepravy. Ryby 24 hodin před balením nekrmíme, aby nedocházelo ke zbytečné kontaminaci vody odpadním detritem. Do jednoho sáčku nikdy nedávejte více samců ani samic. Nebalte je ani po párech. Ti profesionalizovanější z nás by sáčky neměli plnit medicinálním kyslíkem (v případě labyrintek vodu nepotřebujeme sytit kyslíkem ani jim spálit žábra) a hobbysti by sáčky zase neměli nafukovat vlastním dechem, obzvláště ne po ránu, kdy ryby chystáme na cestu, ale pouhým rozevřením sáčku a jeho zatažením odshora dolů. Pro vytvoření vzduchové bubliny je nejvhodnější provést uzavření sáčku jednoduchým sklouznutím ruky, svinutím volného konce a zauzlením. Chce to ale mít ten správný gryf, aby uzel sklouzl co nejníže a sáček zůstal pod tlakem v plném tvaru. Vhodné jsou i gumičky, ale nikdy pro to nepoužívejte jen jednu, aby nedošlo k jejímu prasknutí. Takto uzavřený sáček vložíme do sáčku druhého. Zajistíme tím tak jeho pevnost a zabráníme případnému ronění vody ze špatně svařeného dna. Ten již není potřeba uzavírat. První sáček můžeme do druhého vložit i převrácený. Odstraníme tím tak rohy dna, ve kterých ryba neuvízne. Sáčky popisujeme pouze nesmazatelným fixem podle informací na soupisce balíku, kterou s vyplněnou přihláškou, vyžadují-li to propozice výstavy, pro jistotu také vkládáme do sáčku, aby nedošlo k rozmočení textu. Pokud posíláte i soutěžní kolekce Vašich přátel v jednom balíku, pořadatel výstavy tak pak nebude mít problém ryby identifikovat a na prezenčních listinách jmenovitě přiřadit ke správným chovatelům. Můžete přiložit i Vaše telefonní číslo pro případnou informaci o zdárném doručení ryb. Takto nachystané a označené sáčky na výšku stavíme do polystyrenových termoboxů nebo lepenkových krabic svépomocí natěsno vyztužených polystyrenovými deskami, které se pro účely zateplování fasád a tak podobně prodávají i v tloušťce několika málo centimetrů. Stejně dobře musí těsnit také víko krabice. Volný objem boxu nakonec vysteleme zmačkaným novinovým papírem. Dovoluje-li nám to rozměr krabice a odpovídá tomu i chladné počasí, do boxu můžeme přidat menší láhev naplněnou ohřátou vodou, aby uvnitř docházelo k pozvolnému poklesu teploty. K nezaplacení jsou Heat-packy, které dokážou hřát až 24 hodin. Není-li to v rozporu s přepravními podmínkami dopravce, na box nalepíme papír s nápisem „Tropické ryby; Uschovejte v teple!“. V případě kurýra Českých drah to své opodstatnění má a na depu Vám po domluvě vyjdou vstříc. Vše včetně doručovacích adres kontrolujte dvakrát.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Různé na dotaz množství

Psoun prériový

access_time03.duben 2020personSimona Chvátilová

V poslední době je psoun hitem v obchodech se zvířaty a stává se miláčkem domácností. Je možné ho naučit chodit na vodítku a chodit s ním na procházky, ale nevyžaduje to, stačí mu se s páníčkem pomazlit a nechat se pochovat. Psoun se neřadí mezi šelmy psovité, jak by se z odvozeného názvu dalo usuzovat, nýbrž je to krásný hlodavec typu veverky nebo sviště. Barvu má našedlou nebo žlutohnědou s bělostnou náprsenkou. Kratší, zploštělý ocásek a krátké nohy. V dospělosti dorůstá délky od 30 do 40 cm. Tito „malí psi“ jsou robustní a tuční s širokou zakulacenou hlavou. Pokud sedí na zadních (což je velmi často) vypadají jako chlupatá velká hruška.Psoun je učenlivý, mazlivý a můžeme si vyjít i na procházku. K jeho chovu v bytě je nutná klec, potřebuje mít vlastní koutek, kde má místo na spaní a „nočník“. Pro oba účely se výborně hodí kameninové, neglazované květináče.Potřebuje dvě misky, jednu na suché žrádlo, druhou na zeleninu a pítko na vodu, bidýlko na cvičení a dva zmíněné květináče. Bude pro něho srozumitelnější, pokud mu do "nočníku" dáte 3 – 4 cm písku. Bidýlko je na cvičení,provaz na hraní.Psoun může mít od štěněte stejnou stravu, rozdíl je pouze v množství. Velmi rád má čerstvou trávu i s kořeny bez hlíny, seno, tyčinky a granulky pro hlodavce, jednou týdně semínka, oříšky a jednu až dvě rozinky za odměnu, listovou zeleninu, kapustu a zelí, asi půl šálku.Pro jeho zdraví je důležité, držet se toho co žerou v přírodě. Při dobré péči a správnému složení stravy se psouni dožívají 8 let.S psounem, hlavně s psouním štěnětem můžete provádět výcvik na vodítku. Měl by si zvykat co nejdříve. Postupně se tahem za vodítko dává najevo že nejde správným směrem. Děláme vše proto, aby se výcvik psounovi líbil, pokud dělá, co požadujete, odměnte ho něčím dobrým.

folder_openPřiřazené štítky

Chov činčil

access_time04.duben 2020personSimona Chvátilová

Činčily pochází z Jižní Ameriky, kde žijí jako divoká zvířata. V zajetí se začaly chovat hlavně pro kůži. V přírodě žijí ve skupinách, v zajetí se chovají buď v párech nebo jeden samec na 1-3 samice.Živíme je hlavně speciálními granulemi, různými druhy sušené zeleniny.Velkou pochoutkou jsou pro ně hrozinky. Přikrmujeme senem, někdy i v rozumném množství čerstvou potravou.Rozmnožování: Samice je březí 3 měsíce, mláďata se rodí 1 až 3 a odstavují se za 2 měsíce. Množí se celý rok.Základní zbarvení je šedé, vyšlechtěné druhy mohou být bílé, béžové, černé.Chovají se v klecích, protože potřebují hodně čerstvého vzduchu.Na dně jsou buď hobliny, kukuřičná podestýlka nebo dřevěné pelety.Miska s krmením, napáječka s vodou, větev na šplhání a okusování. Rády mají v kleci domeček, do kterého se ukrývají nebo na něm sedí.Mají opravdu jemnou srst, proto jim dáváme do misky jemný koupací písek pro činčily, ve kterém se válí a tím si čistí srst.Teplotu potřebují kolem 20°C. Snesou spíše chlad než teplo. Nesmí být vystaveny přímému slunci a teplota kolem 25°C pro ně může být smrtelná.

folder_openPřiřazené štítky

Křeček

access_time05.duben 2020personSimona Chvátilová

Křeček zlatýZnámý také jako křeček syrský, u nás nejoblíbenější druh křečka. Je třeba upozornit na fakt, že jako křeček zlatý se označuje celý druh včetně plemen a nikoli jen zlatohnědě zbarvení křečci.Křeček saténový, strakatý, panda, aj. nejsou zvláštní druhy, ale pouze barevné varianty křečka zlatého.Křeček zlatý žije v pouštích a polopouštích Malé Asie. Obývá oblasti se suchým a teplým subtropickým klimatem, takže v našem podnebí by v přírodě bohužel dlouho nepřežil .O divokém křečkovi zlatém toho víme velmi málo. V roce 1930 vykopal profesor Aharoni blízko města Halebu v Syrské poušti hnízdo křečka. Našel zde samičku s deseti mláďaty a tato zvířata odnesl do svého ústavu. Zde se mu podařilo odchovat čtyři zvířata (zbytek utekl). Tito křečci se stali předky všech křečků, které dnes člověk chová (alespoň takto se to traduje).Křečík džungarskýJe nejvýše 9 cm dlouhý, má šedou srst s černým podélným pruhem na hřbetě ("úhoří pruh"). Vypadá jako „malý medvídek“, jeho ocásek a nohy jsou krátké, většinou schované pod tělem. Běžící křečík se valí po zemi a vypadá jako „myška na klíček". V letní srsti je džungaráček šedý s úhořím pruhem a šedivou hranicí mezi tmavší svrchní stranou a bílým bříškem. V zimní srsti je světlejší, v chladu chovaná zvířata mají až na nepatrné zbytky šedé srst sněhobílou. Pokud je tento křečík chován doma při pokojové teplotě, zůstává jeho letní srst i v zimě.Křečík džungarský obývá stepi a tundry jižní a střední Sibiře. Neupadá do zimního spánku, takže jeho bílé zimní zbarvení je pro něj ochranou před nepřáteli.Krmení předkládáme křečkům vždy v rozumném množství, protože jak je známo, tak křeček má lícní torby (to jsou něco jako vaky) na zásoby jídla, kam si jídlo rychle nacpe a utíká do svého příbytku si ho schovat na takzvaně horší časy. Takže je dobré vypozorovat jestli krmení nepředkládáme moc (mohlo by se potom zkazit a ohrozit našeho křečka na zdraví). Speciální směsi ke krmení křečků koupíme ve specializovaných obchodech.A nesmíme zapomenout, že křeček si občas velmi rád pochutná na kousku masa (vařeném).Na podestýlku do klece můžeme použít piliny, hobliny, malý kopeček písku, trochu sena a nebo i slámy.

folder_openPřiřazené štítky